Hlavní obsah

Willem Dafoe: Hrát Ježíše bylo fyzicky náročné

Právo, Michal Procházka

Americký herec Willem Dafoe (55) patří mezi charakterové herce, ztvárňující na filmovém plátně role charismatických zloduchů či výjimečných jedinců. Proslavil se svérázným americkým vojákem ve Stoneově Četě, Ježíšem ve Scorseseho Posledním pokušení Krista a hrál také v ceněném i kontroverzním snímku Antikrist.

Foto: Profimedia.cz

Americký herec Willem Dafoe si zahrál Ježíše ve Scorseseho filmu po boku Harveyho Keitela nebo Barbary Hersheyové.

Článek

Willem Dafoe byl hostem na nedávném festivalu v jihokorejském Pusanu, kde naopak představil noirovou variaci hitchcockovského manželského dramatu Giady Colagrandeové, který nese název Žena.

Vaše filmografie je úctyhodná a zároveň plná excentrických rolí, mytologických příběhů a skandálních filmů. Jak si vybíráte role?

Rád točím se silnými, vášnivými režiséry, kteří přistupují originálním způsobem ke kinematografii. Nejsem člověk stylových cvičení a řemeslné dokonalosti, naproti tomu rád sahám po náročných látkách. Jako mladý herec jsem začal hrát záporáky, ale od té doby se snažím především neopakovat. Nechtěl bych, aby si mě publikum zařadilo do nějaké škatulky, natož aby lidé z typů mých rolí usuzovali, jaký jsem.

Abyste pochopili svoji postavu v nějakém nebezpečí, měli byste cítit její strach. Poznat na vlastní kůži, zač je toho loket.

Jaké bylo hrát Ježíše? Přemýšlel jste někdy předtím o takové roli?

Ona to vlastně není ani velká dramatická postava. Těžko ráno vstanete, abyste si řekli, že dnes budete Ježíšem. Ale z povahy filmu vyplynulo, že je to více reagující postava, která se vždy chová podle toho, co se kolem něho děje. Takže hlavní bylo budovat především Ježíšovu přítomnost v jednotlivých scénách, jak chodí, jak kyne. Byl to spíše fyzicky náročný film než nějaká intenzivní práce na dramatickém charakteru.

O dvacet let později jste si zahrál i v Antikristovi Larse von Triera. Charlotte Gainsbourgová řekla, že tomuto slavnému režisérovi byla ve filmu spíše loutkou. Jak jste si připadal vy?

Pokud cítím režisérovu důvěru, jsem schopen se plně podřídit jeho vůli. Stane se, že kolikrát přesně nerozumíte, co se po vás chce. Jako herec jste především autorovým nástrojem, jedině pokud se tahle spolupráce vyladí, může vzniknout dobrý film.

Foto: Profimedia.cz

Willem Dafoe se svou manželkou Giadou Colagrandeovou

Část kritiky příběh traumatu manželského páru, trpícího po smrti dítěte, odmítla s odůvodněním, že je nemorální. Předvádí dryáčnické situace včetně „ustřihávání“ ženského pohlaví, scény vzájemného fyzického i psychického trápení.

V první řadě bych rád uvedl, že Antikrist je především velmi upřímným filmem, který odráží i Larsův boj s jeho depresemi. I během natáčení měl svůj karavan, kam se mohl kdykoliv uchýlit, když bylo potřeba. Snímek odráží jeho vnímání světa, ať si různí mravokárci říkají, co chtějí. Mám pocit, že jeho osobně trápilo mnohem více, jestli film má správný rytmus či vyjadřuje ve svých scénách požadované emoce.

Jak jste byl obsazen do role?

Měl jsem pocit, že Lars hledal někoho mladšího, neznámého herce, který by měl méně zábran. Když jsem mu řekl, že mě to zajímá, nejdříve se divil: Jsi si jistý? Měl obavu, co by tomu říkala moje manželka.

A co tomu říkala, když jste měl účinkovat v erotických scénách s Gainsbourgovou?

Byla dokonce na natáčení a všechno šlo bezvadně, třebaže jsem Charlottu nikdy předtím nepotkal. Byli jsme ale profesionálové, snažili se zachovat chladnou hlavu. Lars ani dopředu nezkouší intimní situace, takže jsme se s Gainsbourgovou poprvé políbili až před kamerou. Manželka seděla vedle, takže když jsme skončili, šli jsme všichni tři spolu na večeři. Jedli jsme a povídali si o všem možném, kromě práce. Až druhý den jsme se opět s Charlottou sešli, abychom ve filmu předstírali, že jsme manželé.

O vás se říká, že se snažíte hrát co nejvíce v akčních scénách a nenecháváte se nahrazovat dablérem. Všechno si chcete vyzkoušet sám?

Abyste pochopili svoji postavu v nějakém nebezpečí, měli byste cítit její strach. Poznat na vlastní kůži, zač je toho loket. Jizvu na tváři mám z jedné ze svých prvních divadelních rolí, kdy jsem prováděl obtížnou scénu sebevraždy s nožem. Jednou jsem se nějak špatné soustředil a pořezal se.

Prý vás vyhodili z dramatické školy kvůli prvním filmovým pokusům?

Ano, na univerzitě ve Wisconsinu jsem dělal takový pokus, který však neměl být ničím skandální. Alespoň to nebylo mým záměrem. Snažil jsem se udělat rozhovor o náboženství s nudistou, satanistou a někým, kdo se vydával za drogového dealera. Když jsem odešel na oběd, jeden zástupce školy mezitím náhodou zhlédl moje denní práce. Dostal strach a zamkl mi střižnu. Ze školy poté volali rodičům, že natáčím pornografii.

Výběr článků

Načítám