Článek
Od druhého filmu série Muži v černém uplynulo už deset let. Proč tak dlouhá pauza?
Prostě jsme čekali na inspiraci. Myslím, že až diváci tenhle film uvidí, zjistí, že se v něm odráží deset let vyzrávání nápadů i postav. Je mnohem koncepčnější než předchozí dva díly. Myslím, že když se nějaká filmová série propracuje ke třetímu dílu, málokdy se stává, že by byl právě ten ze všech tří nejlepší.
K jeho natočení nás poháněly jiné důvody než v případě prvního filmu. V jistém ohledu jsme museli začít znovu od začátku, protože přesně to jsme potřebovali k natočení dobrého pokračování, které ale obstojí i samo o sobě.
Jak se vaše postava J od prvního dílu pro vás osobně změnila?
Především já jsem někdo docela jiný – je mi 43 let, mám devatenáctiletého syna! Je to naprosto odlišný svět, a pro mě je ohromným potěšením natočit film, který pobaví osmileté devítileté děti, znovu se do toho světa vrátit – a doufám, že pro dnešní děti budou tyto filmy tím, čím pro mě byly Star Wars.
Jaká je vizuální stránka filmu?
Moc se mi líbí retro mimozemšťané. To byl podle mého názoru geniální nápad. Vypadají tak, jako by ožily postavy science fiction ze šedesátých let. Mimozemšťan se skleněnou koulí na hlavě, dívka nabarvená na modro. Někteří diváci si to možná ani neuvědomí, ale v tomhle filmu potkáme mimozemšťany, jejichž vzhled je přímo inspirován sci-fi ze šedesátých let.
Jak od dob prvních Mužů v černém pokročila tvorba speciálních efektů?
Lze vytvořit cokoliv, fantazie už není ničím omezená. Je to legrační, v hudebním průmyslu k tomu došlo někdy zhruba před dvanácti lety, když se mezi lidmi rozšířily profesionální nástroje a digitální technika. Můj syn nahrává s pomocí svého iPhonu. To je šílenství! Nahrává v digitální kvalitě, může na iPhon nazpívat celou skladbu.
Teď prochází tímtéž filmový průmysl. V podstatě cokoliv, co vás na padne, můžete do filmu dostat. Teď už neexistují žádná omezení. Obvykle se nejdřív objeví první spotřebitelská vlna, a jakmile přejde, je trh zaplavený spoustou takřka shodných věcí a veřejnost to začne pomalu ignorovat.
Tehdy se začnou objevovat skuteční umělci. Třeba ve 3D teď může točit každý, a diváky ta záplava přestala bavit. Mám dojem, že se 3D zvolna začíná vracet do rukou umělců, kteří s ním jsou schopni pracovat tak, aby bylo něčím výjimečné.
Až na Muže v černém a Mizery se vyhýbáte pokračováním – proč?
Zbývá mi nějakých deset filmů, ve kterých běhám, skáču, střílím, bojuji. Pak se dostanu do věku, kdy bude na čase s tím přestat. Takže ten čas nechci ztrácet. Zajímalo by mě něco jako Mizerové 3, ale nechci točit pokračování za každou cenu, aniž bych měl jistotu, že vznikne film, který si diváci budou pamatovat.
Mám své názory, nápady a filozofie, věci, ve které věřím, morální principy, které chci předat dál. Takový film musí splňovat všechny moje požadavky a musí představovat něco, co bych mohl světu předložit s hrdostí. Musí být vyjádřením toho, co chci lidem říct o životě nebo o sobě nebo o tom, co považuji za správné. Jsem teď náročnější při výběru filmů, na kterých se budu podílet.
Je těžší na takové projekty narazit?
Není to těžší, jenom to není lov, spíše farmaření. Potřebují čas k tomu, aby dozrály, aby pro ně nadešla správná chvíle, nemůžete jen tak začít natáčet! Nejde o lov, jde tu o princip vypracování nějakého nápadu tak, aby vše probíhalo přirozeně. Pak je třeba jisté dávky trpělivosti, což znamená, že musíte pěstovat více produktů najednou a ony budou v různých chvílích nezávisle na sobě dozrávat.
Někdy točíte se synem Jadenem – jste na něj hrdý?
No hádejte... Byli jsme v Číně, jemu bylo jedenáct, a když jsme tam dorazili, zjistili jsme, že jazyková bariéra je větší, než jsme čekali. Natáčecí dny byly delší, Jaden se zranil. Byli jsme tam o měsíc déle, než se plánovalo. A Čína je pro západního člověka neznámá asi jako Mars. Pro Jadena to bylo opravdu hodně náročné včetně tréninku bojových umění s dětmi, které se jim věnují od dvou let. Zasvětily wu-šu své životy! Takže jsem na něj velice hrdý.
Teď natáčíme film After Earth, zrovna jsme se vrátili z Kostariky, kde pracujeme ve džungli! Točili jsme třeba scénu, kdy je po krk v řece a tlačí vor. Vycházím z toho asi jako naprosto příšerný tyranský otec, ale ta scéna je neuvěřitelná! Země je v tom filmu opuštěná a malý kluk musí úplně sám překonat asi sto kilometrů.
Jaký je přechod z Mužů v černém k After Earth? Jde o naprosto odlišné filmy…
Rozhodně chvíli trvá, než se přepnete. Obvykle k tomu dojde ve chvíli, kdy si obleču kostým… Jak jsem měl na sobě ten černý oblek, začal jsem si v duchu říkat „Je to tu, je to tu!“
Něco jako Harrison Ford a kožená bunda Indiana Jonese…
Ano, když si vezmu kostým, všechno se mi zase začne vybavovat! Pro mě jsou kostýmy důležité, takže si na sebe vezmu kostým a chodím v něm celý den a snažím se do něj vcítit, vnímám, jak moje postava mluví, jak chodí a tak podobně.
Jak přesvědčíte novou generaci, aby šla na Muže v černém do kina?
Spousta lidí si myslí, že divákům prodáváme filmy. Není to pravda, prodáváme jim trailery. Je úplně jedno, jaký film je, pokud na něj nikdo nepůjde. Vím, že s tím někteří nesouhlasí, ale já to vnímám tak, že když něco tvořím, chci, aby to vidělo co nejvíce lidí.
Je to naprosto odlišná forma umění. Existuje spousta věcí nijak nesouvisejících s filmem, které dokážou diváky přimět k návštěvě kina. A právě na tuhle složku se musíme soustředit. Myslím, že ti, kteří jsou úspěšní a chtějí v tom pokračovat, se musí ujistit, že zcela mimo film samotný jsou splněny tyhle základní podmínky, že se lidem dokážou nabourat do jejich životů a přimět je k návštěvě kina.