Článek
Dílo, jež ve třicátých letech 20. století hrála newyorská Metropolitní opera nebo londýnská Covent Garden, nastudoval režisér Vladimír Morávek a dirigent Zbyněk Müller jako součást projektu Musica non grata, který oživuje odkaz pronásledovaných skladatelů a připomíná hudební život meziválečného Československa.
„Je to nádherná opera a Čechové ji neznají, přitom je to jedna z nejslavnějších českých oper, jež uhranula svět. Jsme v situaci, kdy se zastáváme čehosi, čemu bylo ublíženo. Jsme tímto dílem okouzleni a dáváme je nyní k dispozici, aby zaznělo co nejdůstojněji, nejvelkolepěji, aby uhranulo Prahu. Hudba je ohromující, postavy jsou zábavné, místy i legrační, sbory pak absolutně fascinující. A jde o dílo na téma souboje dobra a zla v duši Čecha,“ uvedl na úterním předpremiérovém setkání s novináři režisér Vladimír Morávek.
Skladatel Weinberger dosáhl největší slávy ve 20. letech minulého století právě operou Švanda dudák podle hry Tylovy hry Strakonický dudák. Pro svůj židovský původ se ale autor s nástupem nacismu stal nežádoucím a v roce 1938 emigroval nejprve do Francie a poté do USA, kde v roce 1967 dobrovolně ukončil život.
První česká verze opery na libreto Miloše Kareše měla světovou premiéru v Národním divadle v roce 1927. O rok později české libreto přepracoval Max Brod a operu přeložil do němčiny. Právě německá verze, jejíž děj začíná tam, kde končí původní Strakonický dudák a přináší mnohá fantaskní témata, dobyla světová jeviště.
Pro nynější nastudování v Národním divadle byla použita Brodova česká verze libreta. Inscenace, která bude uvedena v češtině s anglickými titulky, je určena jako mezigenerační představení pro rodiny s dětmi od deseti let. Na scéně se kromě předních domácích operních pěvců objeví i zvířata v nadživotní velikosti, létající anděl či řada dětských herců.
