Walk Choc Ice slavili pětadvacetiny. Dál se uvidí

Walk Choc Ice doslova vtrhli na zdejší scénu v první půli devadesátých let a ihned se stali jednou z nejpopulárnějších českých klubových kapel. Debutové album Keep Smiling vydali v roce 1994 a produkoval ho tehdy David Koller.

O čtyři roky později přišli s počinem nazvaným lapidárně Walk Choc Ice, na který jako producent dohlížel Ivan Kral. V roce 2000 vydali třetí desku Rejdit, při jejímž natáčení třímal producentskou taktovku v ruce Radim Hladík.

V roce 2002 se ale formace rozešla a trvalo dvanáct let, než ohlásila návrat. Její vystoupení v březnu 2015 v pražském Lucerna Music Baru bylo nezapomenutelné a nastolilo otázku, co bude dál. Určité plány měla, nicméně došla nakonec pouze ke čtyřem výročním koncertům v letošním roce a jedné nové skladbě.

Ta se jmenuje Superstar a v pražském Paláci Akropolis zazněla. Jen tak mimochodem svou povahou připomněla výbušnost, která ke skupině patřila v devadesátých letech.

„Už v roce 2014 jsem říkal, že Walk Choc Ice není kapela, která by dnes mohla být funkční v pravém smyslu slova. Je to však kapela, která bude ještě někdy hrát, pokud bude mít správný důvod,“ připomněl v šatně Paláce Akropolis před pondělním koncertem zpěvák Honza Křížek.

Důvodem dalšího návratu bylo pětadvacet let od vzniku. „Dnes však musím na otázku, co bude dál, odpovědět stejně. Jsme kapela, která se může, ale nemusí na pódiu ještě někdy v aktuální šestičlenné sestavě objevit. Pokud k tomu dojde, bude to opět při nějaké výjimečné příležitosti. Všichni v sestavě jsme kamarádi, kteří k sobě v roce 2014 našli po dvanácti letech opět cestu. Nejsme však schopni být spolu tak, abychom reagovali na výzvy pořadatelů, nebo jsme se scházeli a kontinuálně tvořili,“ vysvětlil Křížek s tím, že každý ze členů má své hudební závazky i někde jinde, také práci a rodinu.

Nová písnička Superstar vznikla u příležitosti čtyř letošních koncertů. K jejímu napsání inspiroval ostatní kytarista Luboš Moravec, který si přivezl na soustředění skupiny novou kytaru. Zatímco ostatní očekávali, že to bude nějaká světově proslulá značka, on vytáhl z pouzdra českou Jolanu Superstar.

Úvodní z narozeninových koncertů proběhl 18. března v KD Solnice, druhý 8. června na festivalu JamRock v Žamberku, třetí na plzeňském Pilsner Festu 7. října a poslední v pražském Paláci Akropolis.

Kytarista Pavel Plašil, jenž byl v původní sestavě Walk Choc Ice a připojil se k nim zase letos, má z odehraných akcí skvělý pocit. „Vrátil jsem se po dvaceti letech a byl to pro mě zážitek. Každý z nás byl těmi koncerty nadšený a pro každého něco znamenaly. Sešli jsme se před nimi na soustředění na chalupě v Orlických horách, všechno jsme se poctivě naučili a lidi to ocenili. Pro mě byla navíc vždycky radost, když jsem na pódiu mohl stát za naším zpěvákem Honzou,“ vysvětlil.

Kytarista Luboš Moravec dodal: „Původně jsme si řekli, že do toho jdeme. Ukázalo se ale, že to není jen tak, protože mít fungující kapelu vyžaduje stoprocentní přístup k práci na ní. My jsme ale všichni zaháčkovaní i v jiných hudebních projektech a dospěli jsme k závěru, že to tak, jak jsme chtěli, nepůjde. A těžit ze staré slávy nechceme. Není to o našem rozhodnutí, ale o životní realitě.“

Koncert v Paláci Akropolis měl být původně zaznamenán a později vydán na DVD. „Byl to můj nápad, do kterého jsem zatáhl i naše vydavatelství Supraphon, respektive Michala Máku, který měl Walk Choc Ice na starost ještě v době, kdy pracoval pro Warner Music. Chtěl jsem tím záznamem pětadvacet let kapely podpořit, ale hra osudu chtěla jinak. Nepodařilo se mi to dotáhnout do konce, takže záznam nebude. Teď je pro mě nejdůležitější, že jsme se sešli v šesti lidech a koncert si užijeme,“ osvětlil Křížek.

To se také stalo. Walk Choc Ice měli v solidně naplněném sále Paláce Akropolis energii a chuť jako za starých časů. Je škoda, že nebudou na české klubové scéně působit kontinuálně dál.