Hlavní obsah

Vzpomínky Miroslava Macháčka i na Miroslava Macháčka

V neděli 8. května uplyne sto let od narození významného a osobitého českého režiséra a herce Miroslava Macháčka. Jeho svébytná a komplikovaná umělecká osobnost zásadní měrou ovlivnila jednu epochu pražského Národního divadla, ale promítla se i do filmu a dalších tuzemských scén.

Foto: Tebenas

Obal audioknihy

Článek

V Macháčkově rodišti Nymburku proběhne už od 2. května týden každodenních kulturních akcí, projekcí a besed, na něž zavítají Taťjana Medvecká, Petr Kostka, Marek Vašut, Jana Paulová, Václav Vydra, Jana Břežková, Vilma Cibulková, Evelyna Steimarová, Jan Vlasák, pochopitelně dcera Kateřina Macháčková, vnuk Petr Svojtka či ředitel první scény Jan Burian. V závěru týdne tam bude pokřtěna právě vydávaná audiokniha Zápisky z blázince.

Jedná se o deník Miroslava Macháčka z jara roku 1975. Vystaven nevoli komunistických orgánů a vedení Národního divadla se tehdy uchýlil do psychiatrické léčebny v Praze v Bohnicích. Zápisky z blázince jsou nejen autentickým zachycením doby, místa a událostí, ale i působivými črtami spolupacientů citlivým pohledem vnímavého umělce.

Více než šťastná byla volba interpreta Jana Vlasáka. Zdaleka nejen proto, že s Macháčkem pobýval v angažmá v někdejším pražském Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého, ale především pro charismatický projev a empatii, s jakou tento hluboce osobní text předává.

Úvodu k audioknize se osobně zhostila herečka Kateřina Macháčková. Připravila rovněž z pozůstalosti k vydání knižní podobu Zápisků z blázince II, která spatří světlo světa společně se zmíněnou audioknihou.

Může se vám hodit na Zboží.cz:

Související témata:

Výběr článků

Načítám