Článek
Tak jako architekt při rekonstrukci odnímá stavbě všechny nadbytečné prvky, aby se dobral původních dispozic, rekonstruuje Josef Ptáček původní charakter parků, jejich esprit, jde-li o parky francouzské, či spirit, jde-li o parky anglické. Vrací jim původnost překrytou lidskou nedbalostí, kulturním barbarstvím, strategií "po mně potopa".
Je velmi nesnadné a vyžaduje velké kompoziční mistrovství dát zaznít této kulturně přírodní geometrii tak, aby se na dvojrozměrné ploše fotografického papíru vynořil nejen půdorys parku, ale i jeho duch, tedy nejen tvar, ale i atmosféra, nejen forma, ale i obsah, jenž toto tvarové bohatství ustavuje. Fotografoval-li dosud Josef Ptáček parky pro ně samotné a dával jim vyvstat na fotografii v jejich autenticitě, pak nyní mu slouží zámecké plastiky, stavby či zákoutí k symbolicko ironickému glosování.
Zlom, který v Ptáčkově tvorbě nastal, je logickým pokračováním tvorby jiným způsobem. Zachycený genius loci slouží k vyslovení symbolického sdělení o nás, o naší přítomnosti, případně budoucnosti. Zámecká socha tak není "jenom" součástí výtvarné kompozice, ale Průzkumníkem, kamenným vizionářem, jehož slepé zřítelnice probodávají budoucnost. Znamení klasičnosti, stability, kulturní dostřednosti teď v sobě ale nese také cejch zmaru.
Josef Ptáček začal kulturně silný svět starých parků vtahovat do okolní skutečnosti. Vznešeností archaického prostoru demaskuje bytostně přízemní přítomnost. Šlechtictví, jež je mu především závazkem neztratit odkaz předků, konfrontuje Ptáček s plebejskou přítomností, jejímž étosem i nutností je závazek neztratit tvář (ale i naději) ve stále stádnějším světě.
V Ptáčkově tvorbě se snoubí jak schopnost dostát vysokým nárokům fotografické klasiky, tak talent (hegelovsky řečeno tvůrčí úloha raba v zápase s mocenskou nadvládou pána) nepřestat na dosaženém a otevírat další možnosti objevování nového. Toto potvrzení starého, jež z Ptáčka činí klasika, a zároveň vyznačení nového, jímž se vřazuje do společenství neklidných hledačů, je nyní k vidění v Kladně. Podivuhodná metamorfóza Parků v Zemi krásnou... (jak zní název této výstavy) dokládá, že Josef Ptáček umí vznešenost skloubit s ironickou sžíravostí.
Josef Ptáček: Země krásná..., Malá galerie České spořitelny v Kladně, otevřena do 3. února