Článek
Podle ředitele muzea Jiřího Lammela bude nová kolekce pražskou chloubou. Lammel Právu včera potvrdil, že se nákup děl jednoho z nejvýznamnějších českých umělců, jehož obrazy trhají na aukcích rekordy, uskutečnil v loňském prosinci.
„A příští týden, ve středu ráno, celou sbírku společně s paní Medou dopraví vládní letoun na kbelské letiště,“ prozradil. Doprovázet by je měl ministr obrany Alexandr Vondra.
František Kupka: Bez názvu (Biomorfní kompozice), (akvarel na papíře, 1910–1911)
Meda Mládková, žijící střídavě v Praze a USA, zakoupila kolekci 44 Kupkových děl od Lilli Lonngren Andersové, americké historičky umění. „Chtěla sbírku prodat někomu, koho znala a kdo skutečně Kupku miluje, protože ona ho obdivovala. A uvědomila si, že nemá smysl ji rozprodávat po kouscích. Sbírka je to úžasná, bude to senzace,“ řekla včera Právu Mládková.
„Velmi se nám hodí ke Kupkovým obrazům, které máme již ve sbírce muzea,“ dodala paní Meda. Navíc většinu děl nikdy předtím veřejnost neměla možnost spatřit.
Malby, kvaše i pastely
„Dlouho jsme hledali finanční zdroje k tomu, aby mohla paní Meda nákup uskutečnit a sbírku natrvalo odvézt do Prahy. S pomocí generálního ředitele Vítkovic Jana Světlíka se jednání dotáhlo do zdárného konce,“ uvedl Lammel. A na dotaz, kolik akvizice stála, odpověděl: „Jde o velkou částku adekvátní kvalitě sbírky.“
František Kupka: Bez názvu (Biomorfní kompozice), pastel a kvaš na lepence (1910)
Mládková nákupem pro Museum Kampa získala kromě bohaté fotodokumentace a malířových dopisů tři malby a několik prací na papíře z Kupkova předabstraktního období, dále jednu olejomalbu a řadu překrásných kvašů a pastelů z období po roce 1912.
„Myslím, že nejdůležitější obraz, z něhož se odvinula Kupkova abstraktní perioda po Podzimním salónu v Paříži roku 1912 a následně vznikly všechny zásadní malby, je obraz dívky tančící na zahradě,“ vypíchl Lammel vzácný kousek z kolekce.
Tímto obrazem totiž začíná nejen zásadní zlom v Kupkově výtvarném projevu, ale i nová éra v umění.
U Kupky na stáži
A jak se Kupkovo dílo dostalo právě do této americké rodiny? Paní Lilli totiž jako mladá kunsthistorička strávila v padesátých letech ve francouzském Puteaux několik měsíců ve společnosti slavného malíře.
„Ředitel Muzea moderního umění Alfred Barr, který byl náhodou i můj přítel, jednou napsal, že právě Kupka byl první abstraktní malíř. Ale nevěděl, jak to Kupku napadlo. Poslal proto tuto mladou ženu, aby zjistila, jak a proč došel k abstraktnímu umění,“ prozradila Mládková.
Museum Kampa v Praze
Sbírka děl Františka Kupky tvoří jeden ze základních pilířů sbírky Jana a Medy Mládkových. Obsahuje 215 studií, kreseb a obrazů a patří k nejucelenějším svého druhu na světě. Tato kolekce, která je základem Musea Kampa (založeno 2003), vznikala v exilu. Poté, co ji do Prahy Meda Mládková po revoluci přivezla, věnovala ji jako dar Magistrátu hl. m. Prahy.
K nejkrásnějším obrazům sbírky patřila Lokalizace grafických motivů II (1912–1913), kterou však Mládkovi věnovali Národní galerii ve Washingtonu. Jedním z nejpůsobivějších Kupkových obrazů je Katedrála (1912–1913), významné jsou studie k Vertikálním plánům (1912–1913) nebo Teplá chromatika.
Mládková se s Kupkou poprvé osobně setkala během studií dějin umění v Paříži v roce 1955 a od té doby se stala jeho vášnivou sběratelkou. Dnes se bez zápůjčky z její sbírky nemůže obejít žádná velká malířova retrospektiva.(far)
Sbírka by nejprve podle ředitele Jiřího Lammela měla projít důkladným zkoumáním i zmapováním odborníky, poté by mohla být vystavena jako součást plánované velké retrospektivy díla Františka Kupky.