Článek
Jeho práce tam vzbudila senzaci a z Expa si zaslouženě odnesl Velkou cenu. O Češích se tu i díky němu hovořilo mezi odborníky v superlativech.
Svoje obrovské kompozice ze skla a kovu pak představil i v Moskvě, Bombaji, Dillí, Sao Paulu. Úspěch u mezinárodní kritiky mu otevřel další možnosti, výstavy i zahraniční realizace. Takže jeho skleněná díla nechyběla na Expo v Montrealu 1967 a Expo v Ósace 1970, na bienále v Sao Paulu a Benátkách.
V komorních dílech Roubíček sází především na působivé optické efekty a rafinované hry s geometrií. Stačí, aby na jeho objekty zasvítilo slunce, a plochy se rozehrají čistými spektrálními barvami.
Svoje poslední práce autor vystavoval i na velké přehlídce světového skla Aperto Vetro v italských Benátkách v roce 1996 - a vzbudily tu opět zaslouženou pozornost. Roubíček je dnes považován za žijícího klasika světového sklářského umění, čemuž odpovídá i zastoupení v prestižních světových muzeích, včetně pražského Veletržního paláce.