Výtvarník Petr Sís: Svobodní jsou jen ptáci a snící lidé

Výstava nazvaná O létání a jiných snech, která je v pražském Centru současného umění DOX k vidění do 20. ledna 2020, prezentuje ilustrace z jeho pěti autorských knih. Celý výstavní prostor je koncipovaný tak, aby měl návštěvník pocit, že vstoupil do pohádkové a snové říše Malého prince.

Úvodní část expozice věnoval autor ptačímu společenství a jeho králi, který je má dovést ke svobodě. Jde o alegorii, která symbolicky ukazuje, jak by to mělo fungovat mezi lidmi. Proto malíř extra pro tuto výstavu vytvořil na zeď v úvodním sále jakýsi komiks. Na pěti figurách ukázal, jak se lidská bytost postupnými kroky metamorfozuje v ptáka dudka. Připomíná to staré indiánské legendy o mytickém ptačím muži a hromoptáku. Prastaré národy věřily, že tímto způsobem může člověk přesáhnout náš svět a vzlétnout do jiných dimenzí.

Možná proto kurátoři společně s autorem zavěsili do prostoru velké makety ptáků, aby vrhaly svůj stín na podlahu. Člověk má pak dojem, že nad ním letí velké hejno (trochu to evokuje Hitchcockův horror Ptáci) a on kráčí směrem k tajemné narudlé měsíční krajině. Velmi působivý je černobílý obraz, na němž ptačí národ naslouchá pod siluetou Hradčan svému králi. Jenže je to jen maňásek, kterého ovládá z temného podzemí myší dírou mlsný kocour. Je to silná alegorie promarněné šance po listopadu 1989.

To, co k tomu vedlo, vyobrazil autor na monumentálním díle, které se rozprostírá po celé stěně. Připomíná fresku v renesančních chrámech. I na ní jsou namalována božstva, ovšem ne ta klasická, ale komunistická. V obrovské rudé bublině se skví Lenin, Stalin, Chruščov a Brežněv. Na obloze létá Lajka a Gagarin, dole mašíruje lid. Pod tímto obrovským jhem se krčí malý pionýr v rudém šátku. Nápis Byl to čas vymývání mozků pak celé dílo korunuje.

Tapiserie Letící muž, která vznikla jako pocta prezidentu Havlovi, však dává jistou naději. Naději, že člověk může přece jen dosáhnout určité svobody. Musí však k tomu mít horoucí srdce, které ho tam může donést.

Nebo ji snad lze nalézt v křivolakých uličkách magické Prahy? Sís město ukazuje jako místo alchymistů, Golema a Franze Kafky. Výtvarně ho pojal jako namodralý labyrint křivolakých uliček, ve kterých se zjevují stíny koček a siluety přízraků.

Svobodu lze hledat i na křídlech Exupéryho aeroplánu. Společně s ním a prostřednictvím výtvarníkových obrazů se lze dotknout oblohy a vyrovnat se na chvíli volnosti ptáků. Opeřenci si mohou letět tam, kam chtějí.

Člověk musí neustále překonávat nějaké hranice, navíc je vždy zodpovědný za to, co k sobě připoutal, a to ho táhne dolů. Svobodný je pouze v momentě, kdy se oddává snění. Obrazy Petra Síse mu jeho sny zhmotňují.

Může se vám hodit na Zboží.cz: