Článek
V potemnělém prostoru návštěvníci najdou nejen hypermoderní tvorbu ve stylu videoartu, jeden prostorový objekt, ale také barokní sochy. Kurátorka Jitka Hlaváčková rozmístila artefakty do různých místností, takže si musí překvapivé kontexty objevovat každý sám za sebe.
V jedné části je umístěna obrazovka, na které běží záznam performance. Vedle stojí klasické barokní sousoší zobrazující zápas dvou dětí. Jde o alegorické vyjádření boje mezi láskou naší, tedy pozemskou, a láskou nebeskou, která existuje mimo náš časoprostor.
Právě videoprojekce posouvá celý význam do jiné dimenze, tedy do virtuálního světa. A ten je v dnešní době možná tou mytickou dimenzí, kterou pro barokního věřícího člověka představovalo právě nebe.
Prostorový objekt Spící socha je vytvořen ze zlatých termofólií a spacích pytlů. Autorka tak zhmotňuje fenomén spánku, tedy změněného stavu vědomí, kdy tělo jakoby odumírá, zatímco duše se vznáší v astrálu. Návštěvníci mohou na vlastní kůži okusit, jaké to je, odpočinout si a meditovat mezi uměleckými předměty. Mohou si prostě lehnout, na moment usnout a pokusit se na chvíli dotknout bezčasí.
Na vernisáži kurátorka uvedla, že se tvůrkyně inspirovala vzpomínkami na svou matku, která přednášela na univerzitě o barokním umění. Využila její diapozitivy, které ke své práci používala. Klasické umění připomněla výtvarnice mimo jiné videoinstalací odkazující na rozetové okno z chrámů. Jednotlivé obrazy sestavila do kruhu z různých obrazových výsečí, takže výsledný tvar evokuje barevné kaleidoskopy.
Darina Alster zdůraznila, že její interaktivní umělecká intervence si klade za cíl rozostřovat pevně danou hranici mezi uměleckou performancí a obyčejnými návštěvníky. Proto je součástí tohoto projektu také skupinová performance, která se uskuteční v reálném čase 22. srpna od šestnácti do dvaceti hodin.
