Článek
Tereza z Davle patří už mezi zkušené fotografky ženských aktů, na výstavě představuje práce z cyklů Neue Mädchen a Gluteus Maximus. Hynek Čermák je známý spíše jako herec, představitel výrazných filmových či divadelních postav, nicméně tvorba ženských aktů patří k jeho oblíbeným uměleckým disciplínám. V Čáslavi prezentuje pět desítek snímků, z toho dvacet je nových.
I když oba tvůrci pracují s černobílou fotografií a zajímá je ženský akt, k tělu i tělesnosti přistupují z různých stran a nazírají je z odlišných úhlů pohledu. Tereza z Davle vidí ženu jako silnou osobnost, symbolicky promítá do svých obrazů sebe sama. Její modelky se na fotografiích stávají osudovými ženami, silnými matkami rodu.
Tereza z Davle fotí osudové ženy.
Jejich nahé tělo je zbraň, jejich nahé tělo je prostředek, jejich nahé tělo je i důvod. Důvod toho, proč se kolem točí svět. Lépe řečeno svět mužů. Její dámy dávají své vnady na odiv okolí, ale jsou svým způsobem nedostupné a zároveň i nedobytné. Pokud ovšem chtějí.
Hynek Čermák chápe ženu jako krásnou božskou bytost, které se muž musí dvořit, nosit jí rudé růže, lichotit jí a nakonec ji svést.
Jeho dámy se na černobílých snímcích mění v andělské bytosti plující v přízračném světle. Pozorovatel musí přistoupit na tuto hru, pokud touží rozklíčovat autorovu formuli tělesné i duchovní krásy. Ty jdou totiž na Čermákových fotografiích ruku v ruce.
Hynek Čermák se věnuje černobílému ženskému aktu.
Není běžné, že výstava aktů staví vedle sebe (nebo i proti sobě) mužského a ženského tvůrce. Její organizátor navíc práce obou autorů neoddělil do dvou různých samostatných sekcí, naopak je složil do jednoho velkého celku.
Jako by nám tím chtěl říci, že krása, stejně jako láska, je smysluplná, jen když je čistá a upřímná. Jde jen o to, chtít ji hledat a nalézat.