Článek
„Výstava si klade za cíl zmapovat historii topenářského a instalatérského řemesla včetně současného vývoje,“ uvádí garantka výstavy Marie Gilbertová, která v TMB působí současně jako kurátorka v oboru Řemesla.
„Málokdo si uvědomuje, jak moc nás toto mnohými nespravedlivě přehlížené řemeslo obklopuje a jak moc ovlivňuje kvalitu našeho života. Každý den, kdy otočíme kohoutkem, zapneme topení či sporák nebo spláchneme toaletu, využíváme výsledky práce zručných řemeslníků a inovace generací inženýrů a projektantů,“ dodává.
Od olova po trubky z umělé hmoty
Exponáty pro výstavu zapůjčila nebo darovala, kromě Cechu topenářů a instalatérů ČR, i řada středních odborných škol z celé republiky či Fakulta stavební VUT v Brně, Jihomoravské muzeum ve Znojmě, Národní technické muzeum, Strojírenský zkušební ústav v Brně, Plynárenské muzeum/Pražská plynárenská, a. s., ale také různé specializované společnosti nebo soukromí sběratelé a další instituce. Součástí výstavy je i prezentace moderních vzdělávacích systémů a firem.
Historické plynové ohřívače na vodu
„Historie oboru sahá až do dob starého Řecka a Říma, kdy se vytvářely vodovody pomocí akvaduktů a trubek z pálené hlíny nebo olova. V Brně byl zřízen první vodovod přivádějící vodu do kašen v roce 1415. Nejprve se jednalo o dřevěné trubky, ty pak byly postupně v průběhu času nahrazovány trubkami z pálené hlíny nebo kameniny, později se jednalo o litinu, ocel, dokonce i sklo. Dnes se jedná již většinou o plasty, ale litina se pro vodovodní řady uložené v zemi také stále hodně používá,“ popisuje historik Jakub Vrána.
Důležitost zdánlivě obyčejného vodovodního kohoutku si uvědomíme až ve chvíli, kdy přestane fungovat.
Jak dodává, první instalatéři působili v zahraničí už před rokem 1850, do českých zemí přišli z Německa až s budováním plynovodů.
„V roce 1890 již bylo u nás 24 instalatérských podniků. Podobně jako jiná řemesla, i instalatéři chtěli mít své společenstvo. Až v roce 1910 se podařilo díky iniciativě Václava Štefana ustavit nové společenstvo, Grémium koncesovaných instalatérů plyno-vodovodů. Poté vznikla další grémia a společenstva, která však po znárodnění podniků v roce 1949 zanikla.“
Kurátorka výstavy Marie Gilbertová před laiky nejvíce obdivovanými exponáty - historickými WC mísami
WC mísy přitahují pozornost
Expozice zahrnuje především technická zařízení a instalace uvnitř budov, její součástí jsou témata jako vnitřní kanalizace a vodovody, čerpací technika, příprava teplé vody a věnuje se rovněž vývoji zdravotně-technických zařizovacích předmětů.
Návštěvnickou pozornost přitahují historické záchodové mísy, které působí spíše jako porcelánové skvosty, dřevěný nádržkový splachovač, bidet a různé ventily a baterie.
Zajímavá je také vystavovaná dobová literatura včetně učebnic a také instalatérské nářadí. Část výstavy se věnuje domovním plynovodům a plynovým spotřebičům. Historie i současnost těchto řemesel, ve kterých hraje stále zručnost významnou roli, je k vidění do 31. srpna.
