Článek
Nakladatelství Dokořán nejprve vydalo ve druhém českém vydání nejslavnější autorovu publikaci Genius loci – krajina, místo, architektura (2010) a nyní připravilo pro české čtenáře i jeho Význam v architektuře Západu (přeložil Jiří Tourek, 238 stran, 599 Kč), který knize Genius loci kdysi předcházel.
Nejsou to systematické dějiny architektury, jak by se mohlo zdát. Autor si v daném historickém období vždy vybere několik staveb a měst, které podle něj zosobňují to nejpodstatnější, co daná epocha v dějinách architektury přinesla. Ve výběru nechybí třeba gotický chrám sv. Barbory v Kutné Hoře nebo modernistická vila Tugendhat.
Norberg-Schulz architekturu různých kulturních epoch pojímá jako výraz sociálního, náboženského a filozofického přesvědčení. Současně se snaží vystihnout tvůrčí originalitu architekta i specifiku prostředí, v němž pracuje, tedy uplatnění genia loci, které je pro každou lokalitu specifické. Zajímá ho vše, co je osobité i co je podmíněno dobovým stylem.
Člověk podle něj potřebuje viditelné symboly a v tom je architektura nezastupitelná. Reprezentuje „životní situace a společenské postoje“. Pyramidy nejsou myslitelné bez faraonů, katedrály bez křesťanské obce věřících.
Pro nás je významný autorův celoživotní zájmem o architekturu Čech. Obdivoval umění Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhofera a miloval architekturu Prahy, kterou v době berlínské zdi objevil pro západní čtenáře a architekty.
Někdy je autorův pohled dosti subjektivní, ale právě to činí jeho postřehy originální a sloužící jako podnět k vlastnímu uvažování inteligentního čtenáře. Smysl a význam, působení na diváka, členění i řešení prostoru, dialog architektury s okolím a přírodou, to je často to hlavní, co autora zajímá.
Svou výpravu dějinami architektury začíná ve starém Egyptě u pyramid a končí v šedesátých letech dvacátého století v Evropě a Americe.
Může se vám hodit na Zboží.cz: