Článek
Zároveň je čtenář nucen uvažovat o síle literatury, lidských předsudcích a o neslučitelnosti kultur. V příběhu dochází k prolínání reality s literární fikcí. Odehrává se ve dvou rovinách. První představuje vyprávění v „ich formě“ třináctileté černošky Matildy, která vyrůstá uprostřed Pacifiku na ostrově Bougainville. Její domov se stal dějištěm válečného konfliktu a zůstal odříznutý od světa.
Matilda popisuje místa, kde ještě před začátkem třetího tisíciletí vládne středověk. Všední dny chudého obyvatelstva, jejich zvyklosti a především strach z povstalců i partyzánů, skrývajících se v džungli.
Do hlavního hrdiny Pipa si promítají svá přání či představy
Druhá rovina vzniká ve chvíli, kdy se jediný běloch na ostrově, pan Watts, ujme vyučování ve škole. Protože si uvědomuje svoje nedostatečné znalosti, celou dobu předčítá Nadějné vyhlídky od Charlese Dickense. Když se mu později ztratí, snaží se je společně se třídou znovu napsat podle střípků, které si zapamatovali. Umožňuje tak dětem uniknout z reality.
Do hlavního hrdiny Pipa si promítají svá přání či představy o světě mimo ostrov. Pip pro všechny sehraje úlohu Dickensova advokáta Jaggerse. Přináší nadějné vyhlídky.
Být lidským vyžaduje pevné mravní zásady
Matilda vnímá svět naivním dětským rozumem. Autor proto používá velmi jednoduchý styl bez komplikovaných jazykových prostředků. Situace se změní, jakmile dojde na ostrově k masakru a dívka odjede do civilizace. Vyprávění je najednou překotné a nezajímavé. Ztratí náboj. Navíc reflexe dospělé Matildy místy popírají celek.
Kniha pátrá po skutečném významu slova civilizace. Společně s panem Wattsem se děti naučí, co jejich předci vždycky věděli – být lidským vyžaduje pevné mravní zásady, od nichž si člověk nemůže vzít dovolenou.
Lloyd Jones: Pan Pip
Odeon, 208 stran, 239 Kč
