Článek
• Rozhovor s Tomášem Glancem, jedním z nejznámějších českých expertů na Rusko a postsovětský prostor, nad knihou Ruská duše neexistuje; jaké lze v Rusku nalézt společné vzorce chování či vnímání dějin, kde se bere tolik tamního násilí a státem řízeného utrpení – a proč je přese všechno Tomáš Glanc v přemýšlení o Rusku optimistou?
• Druhou povídku světové literární hvězdy Michela Fabera, česky dosud nepublikovanou; jmenuje se Milostný dopis, je zasazena do časů předválečné Ukrajiny a zábavným, nápaditým jazykem, který může připomenout slavný román Pan Kaplan má třídu stále rád, zachycuje „vztah s překvapením“ mezi mladou Ukrajinkou a movitým Američanem…
Ilustraci k povídce Milostný dopis vytvořila umělá inteligence DALL-E3.
• Recenzi Petra Zídka na dva literární průvodce po dějinách Krkonoš; první z nich, německy psaný anonymní spisek Cesta do Krkonoš a okolních oblastí Čech a Slezska v roce 1794, nyní vychází v češtině a nabízí vhled do tehdejšího smýšlení o horách a jejich obyvatelích – a druhý titul, Krkonoše tří národů od historika Stanislava Holubce, poskytuje potřebný transnacionální pohled na historii nejvyšších tuzemských hor.
• Sloupek Štefana Švece o „státnících bulšitu“; jak se stalo, že v politické diskusi zmizela pravda, a přitom ani není potřeba nic cenzurovat nebo zakazovat – proč stačilo jenom zaplavit veřejný prostor množstvím splašků?
• Krátké glosy o dvou knihách; jsou to Užitečné sebeklamy od Billa Meslera a Shankara Vedantama a Dějiny výživy a stravování v českých zemích 1945–1970 od Martina France.
