Vychází další svazek historických osobností Já, Otto Skorzeny...!

Cílek si všímá nejen nejslavnějších akcí specialisty na tajné operace, kterého nazval velitel spojeneckých armád za 2. světové války generál Eisenhower „nejnebezpečnějším mužem Evropy“, ale sleduje i jeho poválečné kroky. Z těch prvních je známé osvobození Mussoliniho nebo nasazení německých vojenských jednotek v amerických uniformách při ardenské ofenzivě. Z druhých pak podpora Odessy, organizace bývalých esesáků, či jeho podnikatelské aktivity v místech nových válečných konfliktů.

Cenné jsou informace o podílu čs. vojenských zpravodajců při Skorzenyho výslechu v roce 1946, kdy jim nebylo v americkém zajetí umožněno dokončit výslech muže, který se měl podílet na vzniku krutých protipartyzánských jednotek působících třeba i na Moravě. „Jen“ přiznal, že se v březnu 1942 léčil v Karlových Varech a v dubnu 1945 „navštívil“ právě na Moravě hlavní stan armádní skupiny Střed polního maršála Schörnera.

„Američané si všechny jeho znalosti chtěli zachovat pro sebe,“ vypověděla Cílkovi svědkyně jeho výslechu Ludmily Řičicová-Uhlířová. Ani obvinění z využití převlečených vojáků nevedlo k jeho odsouzení. Ukázalo se, že i Spojenci několikrát využili této klamné metody boje. A rodící se tajná služba nacistického generála Gehlena už osnovala jeho útěk-odjezd z tábora v Darmstadtu.

V létě 1948 se Skorzeny „poněkud s námahou“, jak uvedl, nasoukal do kufru auta německého šoféra, který zajišťoval americkému veliteli tábora všechny pochůzky. Zemřel v červenci 1975 v Madridu, jen čtvrt roku před svým ochráncem generálem Frankem.