Článek
„Po obsazení naší republiky Němci rozhodl jsem se odejíti za hranice a tam pracovat pro osvobození Československé republiky,“ napsal si o důvodech odchodu z okupované vlasti.
Cenné záznamy z Polska
Nesmírně cenné jsou jeho stručné záznamy z Polska, kam zamířil, stejně jako časové i věcné informace o převedení Českého a slovenského legionu do Sovětského svazu v září 1939.
Svoboda věděl, že pomoc proti nacismu může čekat jen ze strany Moskvy. O to vzácnější jsou zápisky týkající se např. tzv. hvězdářů, členů komunistické strany, kteří podle direktiv Kominterny zpočátku odmítali vojenskou angažovanost v konfliktu, který byl považován za válku imperialistických států.
Jsou tam rovněž řádky o tom, že Svoboda dobře znal Ukrajinu i Rusko, kde bojoval v roce 1915 jako voják rakouské armády a o rok později už jako legionář.
Přesná autencita deníků
Dík patří jeho dceři Zoe Svobodové-Klusákové, že neupravovala ani slovosled, aby neporušila autenticitu otcových deníků. Hovoří každá věta.
Například o tom, že velitel čs. mise plukovník Píka neinformoval sovětskou stranu o tom, že byl Svoboda pověřen jednáním s mužem z velvyslanectví Slovenska, tehdy spojence Hitlera.
Svoboda upadl tehdy v podezření, že mu pomáhá.
Nebo údaj z 1. dubna 1941: „Němci navrhli Chorvatům a Slovincům, aby se odtrhli do Jugoslávie a osamostatnili se. Chorvaté odmítli.“
Matka s dcerou se dokonce války schovávaly
Mimořádnou událostí jsou jeho sny, v nichž se setkával s manželkou Irenou, synem Mirkem i Zoe. Zdánlivě chladný voják je tu ukázán jako nesmírně citlivý člověk.
Ludvík Svoboda: Deník z doby válečné
Mladá fronta
301 stran, 329 Kč
Jeho věty o výsadcích doplňují fakta o tragickém osudu syna, který jim pomáhal a zaplatil životem. Matka s dcerou se do konce války schovávaly.