Článek
„S postupem let už psal Ivan Blatný prakticky denně, a to včetně posledního dne života, ještě několik hodin před definitivním koncem své nekonečné básně,” uvedl Reiner v předmluvě ke knize. Popisuje v ní, jak si klestil cestu Blatného pozůstalostí tvořenou sešity se statisíci veršů.
Klíčem pro výběr básní do nové knihy se nakonec stalo jméno Josef Kunstadt, které počátkem 80. let začal Blatný někdy užívat jako své alter ego, tedy literární druhé já. Jméno náleží zapomenutému výstřednímu surrealistovi. „Bloky básní (často velmi rozsáhlé), kde se alespoň mihne Josef Kunstadt, ponechaly k probírce nějakých 60 000 veršů; v tomto množství byly a jsou všechny typické projevy a polohy pozdního Blatného spolehlivě obsaženy,” napsal Reiner.
Editor a nakladatel v jedné osobě připustil, že do Blatného textů, které oscilují mezi několika různými jazyky, zasahoval více, než bývá u básnických knih běžné. Cílem bylo „zachránit” skvělá místa za cenu škrtů těch slabších, opakujících se pasáží. V předmluvě však ujišťuje, že postupoval s respektem k autorovi, jehož dílem se usilovně zabývá přes 30 let. Reiner napsal o Blatném oceňovaný román nazvaný Básník.
Nový knižní výbor doprovázený kolážemi Jiřího Koláře oficiálně vyjde 10. září. Už od 5. srpna, což je datum úmrtí Blatného, jej zájemci mohou zakoupit jako elektronickou knihu, případně jako papírový výtisk za zvýhodněnou cenu, ovšem pouze na dvou místech – v sídle nakladatelství Druhé město v Brně nebo v Literární kavárně Řetězová v Praze. Blatný se narodil v roce 1919 a patřil k největším talentům české poezie. V roce 1948 odešel do Velké Británie. Exil nesl těžce, většinu života pak prožil v psychiatrických léčebnách a sanatoriích. V jeho exilovém období vyšly pouze dvě sbírky v Sixty-Eight Publishers v Torontu. Zemřel v roce 1990 v Colchesteru.