Článek
Lukáš Marvan: Noční cesta denní krajinou
Typická kniha básníka v existenciální krizi středního věku - ještě onanuje, ale už myslí na smrt. Až surrealistické "éterické" obrazy snů a podvědomí mísí s cynicky realistickými až naturalistickými. Osobní zpověď, osobní prožitky, osobní "slzavé údolí". Bezprostřední, do volného verše vkládané pocity, stavy a prožitky vzácné v každém věku a v každé době: ...světlo bodá do keřů / kouř z dechu psa / podzim dýchá z povinnosti / a je to napůl sen / jít po takovém poli.
(Petrov)
Petr Rákos: Mravuprosté epištoly Ni kázání, ni kárání
Loni zesnulý univerzitní profesor, povahou, postoji i výsledky svého působení člověk, který vrchovatě naplnil úkol vzdělance a učitele, stačil napsat cosi jako závěrečné shrnutí. Epištoly jsou přemítáním o životě, klidným zvažováním všeho prožitého a poznaného, volná procházka, žádný spěch - a proto i čas na souvislosti, na otázky. A tak se například v úvaze o socialismu a cestách prvních a druhých dostává ke "kovanému liberálovi" a učiteli mnohem slavnějšího a některými z našich politiků vzývaného F. A Hayeka Wilhelmovi Röpkemu a jeho výroku: Společnost musí mít jasnou představu o tom, před čím je třeba smekat a čím pohrdat... A uzavírá s ním, že zaplať pámbu je nad nabídkou a poptávkou ještě něco - cesta třetí. Nikoli mezi, ale nad! (Karolinum)
Z překladů
Pál Závada: Jadvižin polštář
Román o tom, co se ve 20. století dělo s lidmi v jedné slovenské vesnici kdesi v Maďarsku, deník otce s poznámkami jeho vdovy a k nim komentář jeho nevlastního syna. Na počátku rakousko-uherská obřadnost, kdy si i nejbližší vykali, na konci hořké smíření. Jakoby motiv makového zrnka v kolotoči dějin z díla Jozefa Cígera Hronského pronikl i do tvorby současného (nar. 1954) spisovatele. Všechno je jinak - a pořád stejně.
(Přeložil Pavel Novotný. Argo)