Článek
Českou fotografii zastupuje nekonvenční český fotograf Miroslav Tichý, ale i vězeň z koncentračního tábora v Dachau Robert Císař nebo někdejší československý špion Dalibor Valoušek.
Marilyn nad větrákem i Taylorová u bazénu
Úvod expozice se zaměřuje na záběry anonymních a nicnetušících lidí: na ulicích, v newyorských slumech nebo v podzemní dráze. Další oddíl je věnován celebritám a paparazziům. Je tu slavný snímek Marilyn Monroe se zdviženou sukní nad větrákem metra, série fotek filmových hvězd Richarda Burtona a Liz Taylorové u bazénu, snímek Jacquelin Onassisové utíkající před fotografem v newyorském Central Parku, případně Jacka Nicholsona útočícího golfovou holí na paparazzie, ale i fotografie z roku 1889 slavného impresionisty Edgara Degase, jak vychází s cigaretou na rtu z veřejného záchodku.
Výstava podle recenzenta The Times naznačuje, že "jako společnost jsme vždy byli voyeuři a technologie nám to nyní jen usnadňuje".
"Výstava se má kriticky podívat na otázky obklopující voyeurismus a sledování," řekl kurátor výstavy Simon Baker. "Snažíme se ptát na to, kde jsou hranice. Tyto snímky vyvolávají závažné otázky o tom, kdo se dívá, jak se dívá a proč se dívá."
Newton, striptérky, prostitutky i narkomanky
Další část expozice si všímá erotiky a sexu. Sem autoři zahrnuli třeba módní snímky Helmuta Newtona, záběry striptérek nebo prostitutek, ale i nic netušících dvojic zachycených při sexu. Američanka Merry Alpernová tak pořídila v roce 1994 působivou sérii Dirty Windows (Špinavá okna), když fotografovala přes ulici narkomanky, prostitutky a jejich zákazníky v oknech newyorského hodinového hotelu.
Do pasáže o erotice jsou zahrnuty i dva snímky třiaosmdesátiletého českého fotografa Miroslava Tichého. Tento excentrik a solitér fotografoval na ulicích a plovárnách svého města aparáty, jež si sám vyrobil a fotografovaní lidé nevěřili, že fungují, uvádí katalog výstavy o umělci z moravského Kyjova.
Pro diváky jsou nejnáročnější snímky věnované násilí a zločinu včetně záběrů z rwandské genocidy, pouličního násilí, obětí poprav, těhotných žen píchajících si heroin i lidí vyskakujících z hořícího hotelu. Další snímek vystavený v tomto oddíle pořídil za druhé světové války tajně český vězeň Rudolf Císař v koncentračním táboře v Dachau.
Špionážní fotografie
Klíčovým tématem je také sledování veřejného prostoru a špionáž se záběry ze špionážních fotoaparátů či bezpečnostních kamer. Někteří fotografové také začali používat vojenské technologie. Například Američan Trevor Paglen vyfotografoval v americkém Utahu místo zkoušek chemických a biologických zbraní ze vzdálenosti 67 kilometrů.
Snímek agenta KGB u mrtvé schránky v lese v newyorském Westchesteru, jenž pořídil někdejší československý agent KGB Dalibor Valoušek, je součástí výstavy o voyeurismu ve fotografii, kterou otevřela londýnská galerie Tate Modern.
Jednu vystavenou špionážní fotografii pořídil původem Čechoslovák Dalibor Valoušek, který působil pod jménem Rudolph Herrmann jako špion KGB ve Spojených státech a když byl odhalen, pracoval jako dvojí agent i pro americkou FBI. V této roli pořídil vystavený snímek agenta KGB u mrtvé schránky v lese v newyorském Westchesteru.
Výstava bude v londýnské Tate Modern otevřena do 3. října a pak se přestěhuje do San Franciska.