Článek
Dokument byl založen na širokém výběru materiálů, z nichž řada se na obrazovce objevila vůbec poprvé, v autentických výpovědích vycházel z třísvazkové korespondence V+W. Pro diváky znalé jejich společné práce v Osvobozeném divadle (kterou představil dokument Tři strážníci) bylo zajímavé sledovat, jak se vyvíjely jejich osudy po odloučení. Především rozšířil povědomí o herecké dráze Voskovce v USA.
Dialog vedený přes oceán byl svědectvím o tom, co oba přátele nadále spojovalo (shodně střízlivý pohled na svět i lidskou blbost), ale i jak se jejich osudy vzdalovaly a tím slábla schopnost vzájemného porozumění. Od touhy po společné práci i naději na ni sílila čím dál víc skepse, Voskovcovy (z jeho strany zřejmě i mírně – byť s patřičnou sebeironií – nadnesené) úspěchy na americké scéně jsou tvrdě konfrontovány s Werichovým umlčováním, včetně marné touhy realizovat životní vizi Shakespearova Falstaffa. Občasná letmá setkání se mění v překotnou snahu říci vše, co je možné jen z očí do očí.
Na druhé straně je patrné i zklamání z odcizení. A do toho nemoci a úmrtí nejbližších a triumfy tupé politické zvůle. Ve třech pokračováních (škoda že jich nebylo více!) se podařilo České televizi zachytit víc než jen dva jedinečné lidské či umělecké osudy, ale i to, co je přesahovalo a vedlo k jejich izolaci. Nebyla to jen politická moc, která mezi ně postavila železnou oponu, ale i osobní vnitřní dispozice a motivace, jež vedly k jejich vzdalování a opětovnému sbližování. V každém případě se zrodil dokument, který stojí za ocenění.
