Článek
Skončil váš soud s hudebním kritikem Janem Rejžkem, kdy na sebe narazilo právo na ochranu osobnosti a právo na svobodu projevu. Rozhodnutí Ústavního soudu v Brně vás zřejmě moc nepotěšilo...
Spokojená určitě nejsem a obrátíme se na evropský soud ve Štrasburku. Kauza se vleče už pátý rok. Ale o Rejžka už teď vůbec nejde.
A o co tedy jde?
Rejžek se omluvil a tím je to vyřešené. Na tom už nemůže Ústavní soud nic změnit. Svým rozhodnutím ale vlastně podpořil to, že kdokoli může beztrestně pomluvit kohokoli. Právo na ochranu osobnosti u nás jakoby neexistuje. Tím je popřen základní princip lidských práv, protože právo jednoho člověka končí tam, kde začíná právo druhého člověka.
Vy jako slavná zpěvačka ovšem opravdu musíte počítat s mnohem větším zásahem do soukromí.
S tím souhlasím, ale zásah do soukromí přece není šíření lží. A to se tady děje ve velkém, a teď nemyslím jenom sebe, a není proti tomu obrana. Ten rozsudek je špatný, ale nám vlastně pomohl...
V čem?
Když se obrátíme na Policii ČR s podezřením na šíření pomluvy, policie neudělá jediný krok. Státnímu zastupitelství trvá víc než dva roky, než rozhodne, jestli se stal trestný čin nebo ne, a mezitím je ten čin dávno promlčený. To se stává den co den, a proto jsme se rozhodli, že do toho Štrasburku půjdeme. Teď už nemusíme na nic čekat a podáme žalobu hned. Chceme tenhle zoufalý stav zlomit.
Co tedy uděláte?
Budeme žalovat Českou republiku za to, že v ní nejsou chráněna práva občanů. Mám přece právo bránit se lžím a přesně to mi Ústavní soud zakázal. Myslím si, že ve Štrasburku máme naději na úspěch.
Co vás v celé kauze nejvíc dráždí?
Nejvíc mi vadí, že jsem spojována s mafií. Teď se píše o tom, že to bylo myšleno jako nadsázka, ale to neberu. Běžní čtenáři se tímhle nezabývají, spojí si moje jméno s mafiány a myslí tím násilníky a dealery drog. To na sobě nemůžu nechat.
Podle soudu měl Rejžek na mysli hudební mafie.
Nikdy jsem do žádné takové nepatřila, vždycky jsem stála na vlastních nohou. Samozřejmě jsem kolem sebe měla své lidi, kteří mi pomáhali při práci, bez toho to nejde ani dnes. Nazývat takové týmy hanlivě mafií, to je vážné osočení. To mi vadí. A nechápu výrok Ústavního soudu, protože vlastně podobné osočování dovolil. A to se netýká jen mě, ale každého veřejně známého člověka.
Jak bude ta stížnost do Štrasburku vypadat?
Tu podají moji právníci a v zásadě to bude obrana proti rozhodnutí Ústavního soudu, tedy v souladu s evropskou úmluvou o lidských právech. Stížnost vypracují co nejdřív.
Co budete požadovat? Peníze?
Peníze v žádném případě. Jde o to, aby se evropský soud vyjádřil k rozhodnutí Ústavního soudu, aby jasně definoval, co to je zásah do soukromí a v jaké míře ten zásah může probíhat.
To všechno ale může trvat hodně dlouho.
Musíme počkat, až na nás dojde řada. Pokud všechno dobře dopadne, pomůžeme tím i další pěvecké generaci, která přijde po nás. Já už to nějak doklepu.
Nedala by se celá věc brát trochu s nadhledem?
Těžko. Pokud mě někdo spojuje s mafií. Babičky z venkova okamžitě řeknou - Vondráčková vraždí a prodává drogy. Já se tomu sice můžu usmát, ale můj mediální obraz takové výroky nebo články v novinách poškozují. Nebráním se kritice, ale demokracii si nelze plést s anarchií.
Znáte Jana Rejžka osobně?
Znám ho od doby, co jsem na scéně.
On byl přece vždycky ve svých soudech velmi ostrý.
Ano, vždycky byl jako pytel plný jedu. Ale o něj už nejde. I když třeba o mně tvrdil, že jsem podepsala Antichartu 1977. Nepodepsala jsem ji.
Stačí, že o tom mluvíte a rozhodí vás to...
Takové věci mě opravdu rozhodí hodně. Já se teď potřebuji koncentrovat na svoji premiéru v muzikálu Cats, kterou mám 1. dubna v pražském Divadle Milénium. Mám už léta v koncertním repertoáru titulní píseň Memory s textem Zdeňka Borovce a v muzikálu je text Michaela Prostějovského. Nemám ale na učení klid.
Nezkazí vám ta nekonečná kauza velikonoční svátky?
Ne, to vůbec. Budu malovat vajíčka, dárky pro děti z Řitky už mám nakoupené, tradici rozhodně udržíme. Už se těším, jen se navíc budu učit texty na premiéru.
Co ještě kromě žaloby do Štrasburku a Cats chystáte?
(Smích). Zrovna tento rok oslavím čtyřicet let své kariéry. V září 1965 jsem nastoupila jako zpěvačka do pražského Divadla Rokoko. Chystám v Sazka Aréně slavnostní koncert. Supraphon mi vydá parádní čtyřalbum, připravujeme druhý díl DVD a už myslím na původní novinkové album. V červnu mě čeká vystoupení v Carnegie Hall v New Yorku a pak doma koncertní šňůra. Moc se na tu práci těším.