Článek
Teprve pětatřicetiletý Sláma je klasikem hned ve dvojím slova smyslu: jednak si již vydobyl ve světové fotografii své místo, jeho práce jsou zastoupeny v řadě významných sbírek a na mezinárodním poli začíná být jeho jméno skloňováno častěji než na domácí scéně, zároveň reprezentuje ten směr v současné české fotografii, který vědomě ignoruje bezpohlavní konceptualismus, samoúčelné experimenty a další manýry hlavního proudu.
Hlásí se naopak k české fotografické tradici, k jejímu důrazu na autenticitu, poezii a smysl pro jemný surreálný humor. S tradicí ho spojuje také technika, fotografuje dvouokou zrcadlovkou, zvětšuje na stříbrnou emulzi. Přesto by bylo nesprávné tvrdit, že je jakýmsi retrofotografem, že omylem setrval v jiné době.
Romantická poetika
Slámovy fotografie vznikají tady a teď, osobní, romantické, poetické, a hlavně nápadité. Je to vážná hra, krytá životem autora. Proto je možné jeho fotografiím věřit, a proto působí často až uhrančivě.
Název výstavy Vlčí med + odkazuje k první velké Slámově výstavě, kterou uspořádala Galerie Brno v roce 2004. Snímky z Vlčího medu tvoří přibližně polovinu expozice, druhou polovinu pak představují fotografie z posledních pěti let.
Sláma v nich dále rozvíjí svou poetiku, nepřichází s „novým projektem“, trpělivě rok za rokem píše svou nekonečnou knihu. Jenom některé fotografie z posledního roku působí v porovnáním s celkem poněkud vyprázdněně a je otázkou, zda se s odstupem času ve Slámově portfoliu udrží.
Celkově ale vyznívá expozice velmi sevřeně a zcela jistě patří k tomu nejlepšímu, co může současná česká fotografie nabídnout.
Vojtěch Sláma: Vlčí med +
Leica Gallery Praha, 22. 5.– 6. 9. 2009
(Autor je básník a fotograf)
