Článek
Proč jste napsal skladbu Šumavský otčenáš?
Už dlouho mě obaluje názor, že jsme zahlceni informacemi. Největší a nejdražší komodita, která dnes na světě existuje, jsou informace. Dobré i špatné. Valí se na nás ze všech médií, ze všech stran a my už nemáme šanci se v nich pořádně vyznat. I kvůli tomu se odpojujeme od nás samotných, od tradičních hodnot, od morálky, paradoxně i od fyzického či duševního zdraví. Ztrácíme se.
Ta píseň je o tichu, o tom, že když se trošičku ztišíme a budeme naslouchat přírodě, můžeme se díky tomu zaposlouchat i do naší vnitřní písně.
Jak skladba přicházela na svět?
Původně jsem psal kompozici, měla to být složitá skladba. Po dlouhých procházkách a úvahách na Šumavě jsem se ale začal ptát sám sebe, proč to tak komplikuju. Nakonec vznikla úplně jednoduchá píseň, která je postavená pouze na jednom tónu. Na tónu C, praotci všech tónů.
Šumava je zástupné prostředí. Píseň tam vznikla, protože Šumava je pro mě domov. Každý má ale svou Šumavu někde jinde.
Z jakého důvodu je pro vás domov právě Šumava?
Máme tam chalupu a našli jsme tam místo, které si zároveň našlo nás. Vždycky, když tam pobývám, jsem šťastný. Za což také vždy děkuju.
Proč se skladba jmenuje Šumavský otčenáš?
Jelikož je to taková modlitba. Mám na Šumavě milované místo, kde byl všude les. Protože ale někdo řekl, že je tam kůrovec, začaly se stromy kácet. Objevil se tam tedy kopec, mýtina, ze které je vidět všude kolem, tři sta šedesát stupňů.
Začal jsem si představovat, jak na sebe v době, kdy nebyly mobilní telefony, lidé z těch kopců volali. Hlas se tam totiž opravdu velmi rozléhá a nese do dáli. Druhý důvod je, že otčenáš je modlitba, kterou všichni znají. A příroda je otec i matka v jednom.
Jsou všechny záběry v klipu ze Šumavy?
Nejsou. Videoklip režíroval Petr Krejčí, který natočil například nádherný dokumentární seriál o české přírodě nazvaný Krajinou domova. Je tedy poskládaný ze záběrů celé české krajiny tak, aby představoval koloběh ročních období. Návrat k přírodním cyklům je pro mě důležitý a v té písni je to doufám obsažené.
Premiéru videoklipu jste stanovil na 21. 12. ve 20.21 hodin. Proč?
Protože je to datum zimního slunovratu, začne se nám v této době zase trochu vracet slunce. Nechci, aby byla písnička vnímána jako reakce na covidovou dobu, to vůbec ne. Myslím si, že láskyplné tóny v sobě můžeme najít kdykoli a kdekoli. Reaguju především na to, že jsme zavaleni informacemi a také hlukem.
Zimní slunovrat je tradiční slovanské datum, a já chtěl, aby se v té písni i klipu objevilo i to slovanství. Tahle národní historie je mnohem starší než třeba doba Tomáše Garrigua Masaryka, kterou si připomínáme častěji. Naše tradice je sice trochu zakrytá bahnem času, ale my ji v sobě stále máme.
Poprosil jsem také kamarádku numeroložku a zeptal se jí, jestli je 21. prosinec dobré datum na zveřejnění klipu. Řekla mi, že je to nejlepší datum, které může být. Luna je ten den ve znamení Raka a to znamená, že lidi jsou k sobě citlivější, vnímavější.
Vojtěch Dyk při natáčení videoklipu k písni Šumavský otčenáš.
V roce 2019 jste nahrál v Americe nadžánrové album D.Y.K. Je Šumavský otčenáš náznakem toho, kam se dále budete v hudbě ubírat?
Takzvaně do šuplíku si neustále něco skládám. Když pak letos v srpnu konečně přišlo turné k albu D.Y.K., řekl jsem si, že by bylo dobré, kdyby během koncertu vedle anglicky zpívaných písniček ze zmíněné desky zazněl i nějaký český text. A protože ty anglické písně jsou docela hlučné a já hluk paradoxně moc rád nemám, chtěl jsem, aby zaznělo i něco tichého, skoro až meditačního. Zvolil jsem tedy Šumavský otčenáš.
Neznamená to ale, že bych začal tvořit meditační hudbu. Vždycky jen dělám to, co mě momentálně baví, a teď je to tahle píseň. Nebude ze mě zpěvák meditačních písní.
Album D.Y.K. jste nahrál s americkými hudebníky. Vzhledem k pandemické situaci však nebylo možné přizvat je do České republiky, a tak jste letošní turné k albu absolvoval s českými muzikanty. Chováte stále v srdci naději, že písně z desky u nás zahrajete s lidmi, s nimiž jste je natáčel?
Ano, udělal bych to strašně rád. Musí být ale příznivé podmínky. Dopravit je z Ameriky do naší země stojí hodně peněz a není možné, aby se tu konaly koncerty pouze pro omezené množství diváků. To by se finančně nevyplatilo. Budu tedy muset počkat, až zase budeme moci žít bez toho, aby nám někdo něco nařizoval.
Ale upřímně, česká kapela D.Y.K je groovovitá až hanba, takže to přání přivézt kluky a holky z New Yorku je hlavně kvůli tomu, že už jsem je dlouho neviděl. Češi jsou prostě také borci.
Může se vám hodit na Zboží.cz: