Článek
Ve slavnostní síni vítkovského památníku měl být původně volen prezident Československé republiky, k tomu však nikdy nedošlo.
Kvůli plánovanému účelu zde také vznikl prezidentský salónek, který – ostatně stejně jako celý vítkovský památník – navrhl Jan Zázvorka.
„Na zdech jsou vzácné hedvábné tapety s byzantským vzorem, které byly nalezeny v hrobě českých králů ve Svatovítské katedrále,“ popsala salónek produkční Národního muzea Barbora Kulihová.
Pozoruhodná je i slavnostní síň, která je v podstatě srdcem památníku. Její chrámovou architekturu doplňují mimo jiné varhany ze třicátých let minulého století, které jsou doposud funkční.
„Jedná se o jedny z prvních varhan poháněné na elektrický motor v Československu,“ přiblížila Kulihová.
Místo pro Slovanskou epopej?
Pražský Vítkov, který patří mezi nejvýznamnější historická místa České republiky, by mohl v budoucnu nabídnout i jiné lákadlo. Alespoň o to usiluje Praha 3, která založila nadační fond na podporu vybudování pavilónu pro Muchovu slavnou Slovanskou epopej.
„Chceme přispět k tomu, aby Praha měla na výběr, kam umístit Slovanskou epopej, aby konečně byl naplněn odkaz Alfonse Muchy, který epopej daroval Praze a všemu československému lidu,“ řekla starostka MČ Praha 3 Vladislava Hujová.
Když Mucha v roce 1928 dokončil a věnoval své dílo Praze, jeho podmínkou bylo, aby Praha postavila na vlastní náklady budovu, kde bude dílo umístěno a zpřístupněno veřejnosti.
Podle Prahy 3 z historických dokumentů vyplývá, že již v roce 1925 vybrala tehdejší městská rada vrch jako místo, kam lze epopej umístit, a to se souhlasem Alfonse Muchy. Nyní by se epopej mohla konečně dočkat svého trvalého domova.

Historický dokument ze dne 4. dubna 1925

Historický dokument ze 4. dubna 1925

Historický dokument ze 4. dubna 1925
Muchova nadace, založená roku 2000, jejímž předsedou správní rady je Muchův vnuk John, dále uvažuje i o pražské Letné. Magistrát hl. města Prahy má zase v plánu přestěhovat Slovanskou epopej do provizoria ve Veletržním paláci.