Vinyly jsou krásné, ale stále dražší

V čem je přitažlivost vinylů? Mají několik předností, které vedou hudební fanoušky k tomu, aby si je pořizovali. Jsou krásné, výpravné, při přehrávání nabízejí kvalitní dynamický zvuk a dovolují svému majiteli podstoupit příjemný rituál přikládání gramofonové přenosky.

„Někteří lidé mají pořád potřebu vlastnit hudbu fyzicky, mít ji u sebe. A vinyly jim to umožňují. Člověk si z nich buduje jakýsi životní soundtrack. Pořídí si alba, která považuje za zásadní, potom k nim přidá celé diskografie oblíbených hudebníků a pak sbírky šíří dál. Podstatnou roli hraje i rituál pouštění desek. Zážitek z poslechu je díky němu jiný, sevřený,“ řekl Právu Jan „Kečup“ Dvornák, sběratel vinylových desek a také člen punkové skupiny The Fialky.

„K popularitě vinylů podle mě přispěl i nástup streamování hudby. Vrátil lidem chuť poslechnout si celá alba, nejenom singly, a oni zjistili, že koncepty celých desek mohou být zajímavé, zvláště u zásadních nahrávek hudební historie. A je tu i obal. To je fetiš. Bývá zajímavě výtvarně zpracovaný, člověk se v něm dočte, kdo písně složil, přečte si texty, lze do něho přidat nějaké bonusy a podobně. To vše vinylům nahrává,“ dodal.

On sám má doma více než osm set vinylových alb a na tři sta singlů. Sbírat je začal někdy v roce 2005 a specializuje se hlavně na punkové nahrávky.

„V devadesátých letech cédéčka vinyly téměř vymazala. Odnesly to koneckonců i magnetofonové kazety. No a s nástupem streamovacích služeb zase končí cédéčka. Nejsou tak hezká a výpravná jako vinyly, a tak když už někdo chce mít pevný hudební nosič, koupí si krásnější vinyl. Myslím si dokonce, že si je někdy kupují i lidé, kteří nemají gramofon. Chtějí prostě mít hezkou věc,“ řekl Právu Martin Červinka, umělecký ředitel vydavatelské společnosti SinglTon a hledač hudebních talentů.

Ti, kteří si vinyly koupí a přehrávají si je, jsou podle něho skuteční fanoušci hudby. Ve svém hudebním vydavatelství proto myslí na to, aby nosiče byly co nejhezčí, vizuálně přitažlivé.

„Kladu na to velký důraz. Všechny umělce, jejichž alba vydávám, chci nabídnout také na vinylu. Takže už když chystáme obaly, přemýšlím o tom, aby se na vinylu co nejlépe vyjímaly. Zvažuji, jestli budou rozkládací, anebo jednoduché a podobně. Koneckonců i samotní umělci dbají na to, aby vinylové edice byly hezké, nejen pokud jde o obsah, ale i formu,“ vysvětlil.

Doplnil, že s ohledem na to, že v GZ Media, české továrně na výrobu vinylů, mají zakázky z celého světa a mají jich dost, čekací doba pro české kapely je mimo vánoční sezonu, kdy to trvá déle, zhruba tři měsíce. Zájem o vinyly roste nejenom v České republice, ale i ve světě.

Z jiného úhlu pohledu nahlíží na boom vinylů Aleš Machů, sběratel a šéf společnosti Black Vinyl Bazar v Brně. Podle něho prodeje vinylů v posledních letech fakticky klesají, protože jsou příliš drahé.

„Musím se smát, když čtu, jak jdou čísla prodejů nahoru. Prodeje jdou přitom minimálně v posledních třech letech dolů. Vinyly jsou totiž čím dál tím dražší. V objemu to však stačí na to, aby dotáhly cédéčka, jejichž prodej také klesá,“ říká.

Nastalá situace zásadně ohrožuje jeho živnost. „Nevím, jestli bude ještě za rok náš obchod fungovat. Přitom mě živí deset let. Prvních pět bylo dobrých, pak ale zájem klesal a dnes už je malý. Může za to vysoká cena vinylů, nejspíš i ekonomická krize spolu s válkou. Vinylovou desku si už nemůže dovolit každý, pro životy lidí jsou důležitější jiné věci,“ dodává.

Dvornák nicméně tvrdí, že zájem o vinylová alba zatím nedosáhl vrcholu. Domnívá se, že jej poté utlumí cenová politika vydavatelských společností.

„Totálně to zabijou. Nasytí trh vinyly a začnou si za ně říkat nesmyslné peníze, což už vlastně probíhá. Tím pádem zájem o tenhle nosič padne. Takhle vydavatelé zabili v devadesátých letech cédéčka. Pořád ale mám pocit, že současná vlna zájmu o vinyly ještě nedosáhla stropu. Koneckonců spousta lidí si koupila gramofony a je potřeba na nich něco přehrávat,“ uzavřel s lehkým úsměvem Dvornák.