Článek
O modelovosti a hratelnosti Dürrenmattových her se vedou nekončící polemiky. Přesto nás každá jeho hra vždy něčím zasáhne. Příběh multimiliardářky Claire Zachanassianové, která přijíždí do zkrachovalého Güllenu, aby si za své peníze koupila spravedlnost, není výjimkou. Dokonce lze říci, že je stále aktuálnější, jen se těžiště jeho aktuálnosti přesunulo daleko víc z obrazu zbídačelého Güllenu na vnitřní zbídačelost Güllenských, tedy nás. Hrát Návštěvu dnes znamená hrát o moci pokušení, slov a argumentů, o manipulaci, o svědomí.
Problém tedy netkví v tom, ZDA hrát Dürrenmatta, ale JAK ho hrát. Dürrenmatt už v době vzniku hry před více než šedesáti lety napsal, že dnešní svět lze zachytit už jen formou komedie. Komedie, která vytváří odstup. I proto svou Návštěvu staré dámy uchopil brechtovsky zcizujícími prostředky, jež tento odstup a tím i zhodnocení umožňují.
Petr Kostka jako Komorník a Dagmar Havlová Veškrnová jako Claire Zachanassianová v Dürrenmattově hře.
Jenže doba od vzniku Dürrenmattovy hry značně přitvrdila a komedie také.
Režisér Jan Burian s vinohradským souborem na tuto rovinu zcela rezignoval a vytvořil výpravnou pohádku s množstvím ilustrativních obrazů, zpívajících dětí, culících se družiček, zbytečné harfistky a komických vložek v podobě Kobyho (Václav Svoboda) a Lobyho (Jiří Maryško). Dagmar Havlová Veškrnová jako Claire Zachanassianová střídá paruky i módní kreace, za nimiž se zcela vytrácí bizarní umělost a grotesknost postavy. Do její skutečné tváře, tvrdé a vyhořelé, nás herečka nechá nahlédnout alespoň na chvíli ve druhém setkání s Illem v lese, ale jinak se její postava utápí v úsměvné, místy alespoň ironické povšechnosti.
Tomáš Töpfer v Burianově režii zdůrazňuje především Illovu obyčejnost; jeho přerod od strachu k věcné vyrovnanosti proběhne jaksi mimochodem, jako by se herec bál nechat nahlédnout diváky pod povrch Illových běsů. V této inscenaci se všichni až příliš usmívají. Výjimkou je Učitel Tomáše Pavelky – ve třech, herecky odlišně pojatých výstupech, Pavelka přesně charakterizuje obludnou schopnost člověka zvítězit nad svým svědomím.
Ill (Tomáš Töpfer) a Starosta (Aleš Procházka) jsou obyvateli zbídačelého Güllenu.
Dürrenmattův Güllen na Vinohradech neděsí, spíš nudí. Ačkoli se inscenace snaží divákům vsugerovat myšlenku, že Güllen jsou oni, tím, co se děje na jevišti, jim to spíše vyvrací. A nepomůže ani zapojení „autentického“ televizního reportéra Jakuba Železného.
| Friedrich Dürrenmatt: Návštěva staré dámy |
|---|
| Překlad Jiří Stach, režie Jan Burian, dramaturgie Jan Vedral, scéna Karel Glogr, kostýmy Silva Zimula Hanáková, hudba Ivan Acher. Premiéra 6. září v Divadle na Vinohradech, Praha. |
| Hodnocení 60% |
Může se vám hodit na Firmy.cz: