Hlavní obsah

Vilém Čok: Politika je svinstvo. Bohužel je nutná

Právo, Jaroslav Špulák

Zpěvák, skladatel, textař a baskytarista Vilém Čok poslal před několika týdny do světa nové album, které nazval Zbožňuju tvou buchtu. Nahrál je s doprovodnou skupinou Bypass a hudebně jde o syrový rockový počin. V textech se zabývá nejenom tradičními tématy rock-and-rollu, ale i migranty, politikou a vztahy.

Foto: Lucie Levá

Vilém Čok má na migraci i politiku jasný názor.

Článek

Předešlé album jste vydal před čtyřmi lety. Co se od té doby ve vaší kariéře dělo?

Snažil jsem se být co nejvíc kreativní, tedy koncertovat, skládat, psát texty. Připravit písničky pro novou desku mi zabralo poměrně dost času a také jsem na ni sháněl peníze. Řešil jsem to i tak, že jsem bral role v muzikálech, a to, co jsem vydělal, jsem vrazil do svého alba. Možná to bude znít překvapivě, ale tyto peníze mi umožňují dělat sólovou rockovou kariéru.

Je hraní v muzikálech finančně zajímavé?

Je velice zajímavé, a to i pro většinu herců, kteří se k němu dostanou. A když se vypracují mezi žádané, lze vydělat opravdu solidní peníze. Samozřejmě je potřeba, aby se muzikál co nejvíce hrál. Ale to se dopředu nikdy stoprocentně neví. Já měl to štěstí, že jsem do muzikálového světa vstoupil už v roce 1994 v Jesus Christ Superstar a během pětadvaceti let si vydobyl slušné renomé.

Nové album jste si vydal ve vlastní režii. Proč?

Cédéčkový trh je v troskách. Proti situaci před deseti lety klesl dnes prodej alb na desetinu a jde neustále dolů. Desítky vydavatelských firem zanikly a ty, které zůstaly, si umělce pečlivě vybírají. A tak jsem se rozhodl, že půjdu s kůží na trh sám. I proto jsem nechtěl nic uspěchat. Přípravy skladeb mi trvaly dva roky, další rok jsem album točil. Samozřejmě ne v kuse. Úpěnlivě jsem se snažil, aby bylo mé nejlepší. Mám za to, že pokud je tvorba umělce vzestupná, má i v této době smysl točit nové desky.

Velmi zásadní jsou pro vás texty, ve kterých máte mimo jiné potřebu vyjadřovat se ke společenské situaci. Proč to ve vás pořád je?

Považuju se za vlastence, tudíž mám nutkání držet národní pospolitost, a cítím, že bych to měl dělat i ve svém umění. Na nové desce se například vyjadřuju k tématu uprchlíků, které je pro mě velmi zásadní. Nemám nic proti tomu, aby si lidé nacházeli své štěstí, ale nesmějí ho brát mně. A navíc diktátorskou formou. Myslím si totiž, že pokud problém migrace neustane a bude bobtnat, rozvrátí Evropu.

Myslíte si, že Evropa je v ohrožení?

Určitě. Podle mě hrozí, že se evropská kultura i lidé promíchají s kulturami a lidmi odjinud a tím pádem ztratí svou identitu a tradiční hodnoty. Uvědomte si, že národy, které Evropu zaplaví, jsou po všech stránkách jiné a neadaptabilní. Proč by taky měly být? Pokud k tomu dojde, pak tenhle stabilní velký světadíl zanikne ve stávající formě. Je to naprostý paradox, protože EU si sama pod sebou řeže větev. V okamžiku, kdy se uprchlická krize stane neudržitelnou a naplno se vlije do Evropy, EU se rozpadne, protože bude hlavním viníkem tohoto kolosálního průseru a žádný stát ji nebude brát vážně.

Nemáte pocit, že drtivá většina lidí, kteří hledají v Evropě naději a štěstí, potřebuje především pomoc?

To chápu. Vím také, že hodně mladých lidí je pro to, sem migranty pouštět. Současně ale vím, že spousta z nich nemá životní zkušenosti, majetek ani děti a o nic se tím pádem nebojí. Já tyhle věci mám. Přemýšlel jsem samozřejmě o řešení. Zemím s humanitární krizí je potřeba pomoci u nich. Vojensky i materiálně.

Vždy jste se kriticky vyjadřoval k politické situaci u nás. Mění se?

Politická situace se mění podle toho, kdo je u vesla. V ní nikdy nevzniká nic samovolně. Vše je provázáno, uplatňují se v ní lobbistické skupiny a zájmy a je v tom mnoho špíny. Stojím si za tím, že politika je svinstvo. Je ale bohužel nutná, i proto, že se ještě pro lidi dělají i dobré věci. Mohlo by to být samozřejmě daleko lepší, ale my, obyčejní lidé, novodobí otroci, se nikdy nedozvíme, o kolik by to mohlo být lepší, kde je pravá pravda.

Jisté je jen jedno. V politice jde vždy o zisk, ať jsou to peníze, území, tedy nerostné bohatství. O tom ostatně zpívám v písni Makám jako kráva.

Neuvažoval jste někdy o tom, že do politiky vstoupíte?

Politikem bych být nemohl, to bych permanentně zvracel. Někteří lidé mě přemlouvali, abych do ní vstoupil. Ona by mě ale zničila, protože lobbisti by mě vždy přehlasovali.

Na desce Zbožňuju tvou buchtu zůstáváte u syrové rockové hudby. Proč nemáte potřebu hledat v nové době progresivnější zvuk?

Nemyslím, že by progresivní zvuk něco zásadně změnil. Absolvoval jsem navíc v poslední době návrat ke kořenům. Začal jsem programově nasávat desky kapel, které bluesově zpívají a mají tvrdý spodek. Poslouchám také americkou elektrickou country a bluegrass, protože zpěváci z tohoto žánru mají podobný přístup. A pořád miluju například Led Zeppelin. Jejich zpěvák Robert Plant má také velmi bluesový projev. Ale přibyly i nové kapely, například Alter Bridge.

Obecně jsem se snažil o to, aby deska měla přímočarý rockový grunt, byla dobře zazpívaná, natočená, zahraná i smíchaná a lidé si řekli, že je to poctivá rocková nahrávka, s přesahy do punku či metalu.

Je na ní i nová verze písničky Na Václavským Václaváku, kterou jste před mnoha lety složil pro Pražský výběr. Proč jste ji nazpíval znovu?

Jak je nahraná na desce, tak ji hrajeme s mou kapelou Bypass na koncertech. A spousta fanoušků chtěla, abychom ji tak zařadili i na desku. Také řada lidí tvrdila, že nezná text téhle písně a uvítala by, kdyby byl v bookletu.

Co pro vás rocková hudba znamená?

Všechno, je to můj život. Dostal jsem v posledních letech několik velmi lukrativních nabídek od různých společností, abych v nich dělal manažera. Několik přátel a známých vidělo, jak pracuju, a chtěli mě do svých firem. Všechny nabídky jsem ale odmítl, protože byly mimo hudbu. Nemohu dělat nic jiného. Jsem lapen v nekrásnější pasti umění, v pasti hudby, a tuto cestu si řídím sám. Doufám, že to tak zůstane až do mého závěrečného rockového šklebu. Tedy svobodného. Zbožňuju tvou buchtu je toho zatím důkazem.

Související témata:

Výběr článků

Načítám