Článek
Festival byl slavnostně zahájen v 17.30 hodin, kdy se na největším pódiu objevil tanečník a choreograf Yemi A. D. se svými kolegy. Společně předvedli docela zábavnou scénku o propojení lidí skrz házení si předmětem.
Potom Yemi A. D. trochu kostrbatě vysvětlil, že energie diváků se budou na akci propojovat a pozval na scénu ředitelku festivalu Zlatu Holušovou a zástupce sponzorů i partnerů. Následoval koncert kapely Buty, která má nejlepší léta za sebou a na pódiu působí trochu unaveně. Má nicméně v repertoáru dost písniček, které diváky potěší proto, že se svého času staly rádiovými stálicemi.
Buty hráli hned po zahájení festivalu.
Přehled ženské hudební síly nastartovala Dánka Karen Marie Aagaard Ørstedová, jež si v uměleckém světě říká MØ. V jejích písních je přítomen tradiční pop, ovšem na koncertě byly interpretovány s dravostí a emocemi, které zpěvačka vypouštěla skrz velmi autentický tanec a také příjemný pěvecký výraz.
Do svých skladeb se vkládala, jak jen to bylo možné, nořila se i do všech improvizovaných tanečních figur, které byly někdy až úsměvné, a přirozeně přitom zpívala nosné melodie, které utkvívaly v paměti. Několikrát sešla z pódia k publiku, s nímž se pak zdravila, fotila a dávala mu autogramy. S takovou přirozeností, s níž MØ ostravský koncert absolvovala, není těžké strhnout mínění přítomných diváků na svou stranu.
MØ byla v kontaktu s diváky.
Moonlight Benjamin přijela se svou kapelou z Haiti a od první chvíle dělali všichni na pódiu svou práci s obrovskou chutí. Bluesrocková skupina hrála bravurně a s citem pro opakované nosné motivy písniček, Moonlight Benjamin pak svým hlasem posluchače bezmála zaříkávala. Byla výrazná i důrazná a barva jejího zpěvu působila v poúplňkové noci magicky.
Florence Welchová na ni navázala s grácií. Na pódium vešla se svou kapelou pod značkou Florence and The Machine a hned v první skladbě odhalila všechny síly, které to spojení má. Formace má obrovský hráčský potenciál, který se násobí s funkčností v aranžích písní, a Florence umí se svým hlasem nakládat mistrovsky. Dokáže ho zlomit z jedné emoce do druhé, dát mu sílu i lehkost, to vždy ve prospěch výsledného vyznění skladby.
Florence Welchová byla autentická.
Florence přišla na podium v bílých šatech a bosa, a tančila unášena rytmem i melodiemi. Připomínala křehkou vílu, a poté, co se rozhodla své hudební i životní poselství šířit slovy, i vílu svobody. O ní a o lásce byl její koncert.
Ve svém vystoupení vlastně předvedla v praxi propojování energií, o čemž na začátku festivalu hovořil Yemi A. D. První den na Colours of Ostrava navíc napověděl, že se v areálu Dolních Vítkovic budou potkávat energie desítek tisíc diváků.
Může se vám hodit na Zboží.cz: