Veronika Boráková: Tomáš Savka je na jevišti skvělý partner

Informace, že spolu s Tomášem Savkou ztvárníte hlavní roli v novém komorním muzikálu Interview, se může zdát překvapivá, protože vás všichni znají jako písničkářku pohybující se spíše na alternativní scéně. Jak k této nabídce došlo?

Šéfka muzikálového souboru Národního divadla moravskoslezského Gabriela Petráková mě oslovila po mém letošním vystoupení na udílení Cen Jantar s tím, že by pro mě možná měla nějakou příležitost, a pozvala mě zcela nezávazně na soukromý konkurs.

Moc jsem nevěděla, do čeho jdu, a měla jsem si připravit tři písně a nějaký monolog. Asi týden před konkursem mi ale přišel e-mail s notami jedné písničky, kterou jsem se měla naučit. V tu chvíli mi došlo, že půjde o konkrétní roli.

Roli zpěvačky měla původně s Tomášem Savkou, který v představení hraje rozhlasového moderátora, ztvárnit Patricia Janečková, která ale bohužel v říjnu zemřela. Takže jste ji původně měla alternovat?

Ano, ta role byla původně napsaná pro Patricii. Přestože doufala, že tu roli bude moci odehrát, chtěla mít i záskok.

Od ostatních lidí z divadla vím, že si vybrala přímo mne a že nechtěla, aby ji alternoval někdo jiný, což mě teď v celém procesu pohání dopředu. Trochu jsme se znaly už v době, než ta nabídka přišla, moje tvorba ji oslovovala, a dokonce po mně chtěla, abych nějaké písničky napsala přímo pro ni.

Patricie už tady bohužel není a vedení divadla s přihlédnutím na Patriciino přání rozhodlo, že se inscenace bude uvádět.

Když jste se poprvé seznámila s rolí, jaký jste z příběhu měla pocit? Přece jen, v muzikálu se nejen zpívá, ale je tam i výrazná činoherní složka.

A právě ta činoherní část je pro mě největší strašák (smích)… Bylo to tak už od začátku a je tomu tak i dnes, i když jsem se během zkoušek v tomto směru výrazně posunula.

Co se týče příběhu samotného, tak mě zaujal už od počátku, protože je velmi originální. Jde o komorní představení pro dva herce a menší kapelu. Hrát se to bude na malé scéně v Divadle 12. 

V příběhu se poměrně těžká témata líčí s důvtipem a ironií, občas je to i sranda. V řadě věcí s příběhem souzním, naštěstí nemám na rozdíl od hlavní hrdinky vůbec špatné vztahy s rodiči (úsměv)…

A co se týče písní samotných?

Ještě předtím, než proběhly hudební úpravy, jsem se trošku vyděsila, protože partitura byla napsána pro Patricii, která měla úplně jiný rozsah hlasu než já. Byla to sopranistka, já jsem spíše mezzosoprán.

Je mi sympatické, že ta hudba má potenciál oslovit široké spektrum diváků, že je to poměrně nenáročná hudba, která ale zároveň není hloupá. Jsou tam prvky jazzu, ale jinak jde o velmi přístupnou muziku.

Jaký herecký partner je Tomáš Savka?

Úžasný. Já jsem za celý tvůrčí tým včetně Tomáše velmi vděčná. Není tam žádný stres, nikdo mi tam vůbec nedal najevo, že dělám divadlo poprvé. Všichni to respektují, a právě Tomáš je úžasný v tom, že mi dokáže vysvětlit, když mi něco nefunguje, a podpořit, když se mi něco podaří.

Má obrovskou zkušenost a stojí nohama na zemi. Nezápasíme, kdo je v roli lepší, ale snažíme se, aby to bylo dobré, aby všechno vyznělo přirozeně.

Jaký je rozdíl, když zpíváte na koncertech svoje písně, které vám jdou ze srdce, a když pak interpretujete písně, které napsal někdo jiný? Nemáte problém se ztotožnit s cizím příběhem?

Rozhodně je to svazující, protože musím naplnit představy někoho jiného, nikoliv svoje. To, co si myslím, že je správné, nemusí být správné pro pana skladatele.

S čím zápasím, je dikce a výslovnost. Přece jen jde o divadlo, ne hudební produkci, a tomu je třeba přizpůsobit i styl zpěvu. A velký rozdíl je i v jazyce – svoje písně píšu a zpívám v angličtině, tady se musím poprat s češtinou.

Jsou mezi hlavní hrdinkou příběhu a vámi nějaké styčné body? Říkáte si občas – tohle jsem já?

Zpěvačka z Interview má na své cestě hodně životních překážek, hlavně co se týče rodinných vztahů, což já naštěstí nemám.

Společnou ale máme jednu věc – stejně jako já, ani ona si neumí představit, že by byla něčím jiným než zpěvačkou. Každá k tomu ale máme jiný důvod – já jsem to tak chtěla a potřebovala, ona neměla na výběr.