Článek
Obraz Jana Vermeera van Delft koupil na začátku 19. století hrabě Jan Rudolf Černín z Chudenic. Dědic rodinného majetku Jaromír Černín ho v roce 1940 prodal nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi, který malířské umění Vermeera obdivoval.
Právníci rodiny Černínů tvrdili, že prodej byl vynucený a že byl učiněný pod nátlakem. Rakouská komise po prostudování všech dokumentů (část z nich se nachází i v českých archívech) dospěla k závěru, že Černín obraz Hitlerovi nabídl dobrovolně a že za něj dostal finanční hotovost, jaká se tehdy za Vermeera běžně platila. Nejsou proto důvody, aby byl obraz vydán.
Vermeer: Sláva malířství
Slávy malířství, která představuje umělce v ateliéru při malování, si sám Vermeer nesmírně cenil a nikdy malbu neprodal. Zřejmě mu v domě sloužila jako ukázka dokonalosti pro potenciální zákazníky. Po jeho předčasné smrti se vdova, ač měla značné finanční potíže, neustále zdráhala dílo prodat.
Exekutoři umělcova zadluženého majetku však byli jiného názoru a v březnu 1677 byl obraz vydražen. Poté putoval různými sbírkami, až se dostal k Černínům a pak k Hitlerovi. Od roku 1945 je ve vídeňském Uměleckohistorickém muzeu, kam se dostal poté, co ho v solných dolech v Altaussee objevila americká armáda.
Vídeňská expertní komise za 13 let existence posoudila již stovky sporných restitučních případů. Na základě jejího rozhodnutí rakouská vláda vydala oprávněné majitelce i proslulý obraz vídeňské secese Zlatá Adéla, který pak okamžitě koupil miliardář Ronald Lauder, a dnes toto dílo Gustava Klimta hrdě vystavuje ve své Nové galerii v New Yorku.