Článek
Vidím, drahý čtenáři, že ses i přes mé varování rozhodl číst dále. Nejsem si jist, jestli je to správná volba. V tuto chvíli už sis mohl prohlížet buď stránky ČSSD, nebo jiné stránky se spoustou kytiček, barviček a veselých panáčků. Zde tě čeká pouze nešťastný pohled na nešťastné filmy tohoto týdne, z nichž ten nejnešťastnější je ŘADA NEŠŤASTNÝCH PŘÍHOD. A ještě jednou tě, milý čtenáři, varuji. V tomto filmu může najít zalíbení snad jen někdo, kdo má rád děti osiřelé následkem záhadného požáru, vraždící pijavice v ledovém jezeře, domy padající z velkých výšek do vody následkem silného větru, svatby s neplnoletými děvčaty s plnými rty, Tatry 603 na železničních přejezdech a v neposlední řadě zákeřné hamižné herce se šlechtickým původem. Pokud ti toto vše něco říká, milý čtenáři, pak budeš při sledování tohoto smutného filmu ukojen přinejmenším stejně dobře jako při čtení černé kroniky.
Fajn...
V podobném stylu, jako úvodní odstavec, jsou psány knihy ze série ŘADA NEŠŤASTNÝCH PŘÍHOD. A v podobném stylu se nese i stejnojmenný film, který přichází do našich kin. Ve filmu je vlastně tato atmosféra absurdní beznaděje dotažena ještě dále, protože jsou používány i výrazové prostředky, které kniha pochopitelně neposkytuje. Například úplný začátek filmu vypadá jako něco superroztomilého animovaného od Disneyho, s elfem a zvířátky v lese, ale pak se film zastaví a zasmušilý Lemony Snicket nám vysvětlí, že "ne, dnes bohužel neuvidíte film o šťastném elfovi, na ten musíte do vedlejšího sálu, ještě to stihnete"...
Lemony Snicket je pseudonym autora knižní předlohy (ve filmu ho hraje Jude Law), která má mít stylově celkem třináct dílů (zatím jich má tuším devět). Nečetl jsem ty dosud napsané, ale film je prý směsí elementů z prvních tří knih. Stručně řečeno, jde v něm o tři děti Baudelairovy: Nejstarší Emily, mladšího Liama a malou Sunny. Každé z nich má schopnosti, které možná nejsou nadpřirozené, ale rozhodně nejsou obvyklé: Emily geniálně vynalézá, Liam hodně čte a Sunny kouše. Hodně. Hned na začátku filmu (doslova po pár desítkách sekund) dětem shoří střecha nad hlavou a zemřou oba rodiče. Zbytek filmu pak je o tom, jak děti putují od jednoho vzdáleného příbuzného k druhému (Billy Connolly, Meryl Streepová...) a přitom unikají zlému hraběti Olafovi, který by chtěl získat nad sirotky poručnictví a tím se dostat k majetku jejich rodičů.
Hraběte Olafa hraje Jim Carrey, který je samozřejmě hlavní hvězdou filmu a je obtížné představit si v téhle roli někoho jiného. Nejen, že je hrabě Olaf šílenec, maniak, narcis, herec atd... Ale také je mistrem převleků a v průběhu děje se vydává za jiné osoby tak skvěle, že byste opravdu (ale opravdu!) nepoznali, že je to Jim Carrey.
Depresivnost až morbidita humoru v tomto filmu v lecčems připomínají ADDAMSOVU RODINU (a výprava koneckonců také), ale ŘADA NEŠŤASTNÝCH PŘÍHOD je ještě o krůček dál. Nenajdeme zde téměř žádné vtipy nebo pointy v obvyklém smyslu slova. Většina událostí k ničemu takovému nesměřuje a jsou ve flmu pouze proto, abychom pochopili, jak opravdu hrozný život Baudelairovic děti mají.
Je to zvláštní atmosféra, ale je to atmosféra budovaná velmi precizně. Film režíroval Brad Silberling, který má pravděpodobně nějaký fetiš na smrt a temno, protože natočil CASPERa, MĚSTO ANDĚLŮ a PŮLNOČNÍ MÍLI. Poslední zmíněný titul je velice zajímavý (částečně autobiografický) film o tom, jak se mladík vyrovnává s tím, že mu zemřela přítelkyně, a pokládá si logickou otázku, jestli se sluší, aby už konečně přestal truchlit, když všichni kolem jsou hrozně dojatí a pořád mu projevují soustrast... Fakt zajímavě lidské.
Ale zpět k ŘADĚ PŘÍHOD: Není to zrovna podívaná k popukání a už vůbec to není groteska, jak se snaží naznačovat některé trailery. Ale tahle směs Addamsovy Rodiny a Tima Burtona má rozhodně své kouzlo. Ti herci, kamera, hudba, závěrečné titulky (!!!), to všechno k sobě opravdu skvěle sedne.
Pokud nechcete jít na premiéru ŘADU NEŠŤASTNÝCH PŘÍHOD, tak si moc nepomůžete, protože jediná další premiéra týdne, český film PŘÍBĚHY OBYČEJNÉHO ŠÍLENSTVÍ, je o něčem dost podobném. Hlavní hrdina je sice tentorkát jen jeden (Ivan Trojan), ale je na tom podobně nešťastně jako sourozenci Baudelairovi.
Petr pracuje na letišti (jezdí s vysokozdvižným vozíkem) a nedaří se mu v pracovním, osobním ani jiném životě, za což může jednak osud a jednak všichni kolem něj. Jak se na český film sluší už od dob Formana, úplně všichni v něm jsou magoři a úchylové, přičemž každý z nich jiným způsobem, z čehož mají vznikat zápletky a třenice.
Je to skoro mrhání, dívat se, jak unikátní vlastnosti a problémy má každá z (mnoha) postav, jak málo jsou ty vlastnosti a chyby využity, a jak nenápaditě je film smontován dohromady.
Nechápejte mě špatně. Jednotlivé scény jsou většinou kvalitní. Mají svou dynamiku, od někud někam směřují a prostě mě zajímaly. Pak ale scéna skončí a zjistíme, že vlastně neměla z hlediska příběhu nebo celkové atmosféry nijaký přílišný význam a tentýž hrdina se v další scéně chová zase nějak jinak, pouze proto, aby další izolovaná scénka měla další izolovanou pointu (nebo neměla). Jako jeden z mnoha příkladů uvedu úvodní retrosekvenci, ve kterém je vysvětlováno, co a jak dělal hrdina s tatínkem ještě za komunismu. Je to působivě natočeno, ale jaksi to nijak nesouvisí s ničím jiným ve filmu. Celý film by mohl být dvakrát delší nebo dvakrát kratší, scény by mohly být seřazeny jinak, a na vyznění by se nic moc nezměnilo.
Podobné výhrady jsem měl k JEDNA RUKA NETLESKÁ. A podobně jako u JEDNA RUKA NETLESKÁ musím i u PŘÍBĚHŮ konstatovat, že herci jsou dobří, Petr Zelenka (režisér) své řemeslo zvládá a nikdo z tvůrců se nemá za co stydět. S výjimkou Petra Zelenky (scenáristy), který adaptoval divadelní hru pro filmové plátno a vyšlo mu něco, co není úplně divadelní (viz NA DOTEK) ani úplně filmové. Ale mírný nadprůměr to pořád je, a to nejen ve srovnání s ostatními českými filmy, ale i obecně.
Ve zkratce...
Společnost Roberta Zemeckise Dark Castle pokračuje ve své řadě novodobých adaptací starých hororových klasik touto verzí filmečku o muzeu voskových figurin, které vypadají jako živé!
Víte, kdo je to "matte painter"? Chlapík, který dokresluje filmové záběry, aby vypadaly, že je v nich něco jiného, než tam doopravdy je (například jiné skály, zámek navíc atd...). Podívejte se na stránku jednoho z nich.
Steven Seagal jak ho neznáte! Který jeho film naposled dostal 8 z 10?!?
Z téhle stránky asi nebude mít George Lucas velkou radost. A asi ani váš browser.
Film SIN CITY bude v květnu promítán na festivalu v Cannes, s čímž bohužel souvisí nemilá novina, že jeho česká premiéra se z dubna odsouvá až na polovinu srpna.
Takové filmy chybí v našich kinech! Retro bojoví roboti, pochodující po ulicích za doprovodu chytlavé písničky. (Je to hraná verze animovaného seriálu z 60. let.)
Moderátor letošních Oscarů Chris Rock se nechal slyšet, že heterosexuálové stejně na Oscary nekoukají a že by výherci hlavně neměli děkovat Bohu, protože "Bůh teď má plnou hlavu starostí s cunami". Možná se v neděli v noci ještě dočkáme nejednoho překvapení. A právě kvuli nedělní noci je velmi pravděpodobné, že příští FFFILM nevyjde. Ale můžete mě poslouchat na HBO...