Hlavní obsah

Velké návraty dirigentů Kouta a Gardinera

Právo, Vladimír Říha
Praha

Minulý týden, na hudební události tak bohatý, zakončila po komorních hvězdách (Goerne a Barenboim) vystoupení našich orchestrů s dirigentskými veličinami, které se do Prahy vrátily po kratší pauze. Pražské symfoniky FOK řídil Jiří Kout, Českou filharmonii Sir John Eliot Gardiner.

Článek

Šéfdirigent FOK Jiří Kout se vrátil ke svému orchestru po delší nemoci, o to byl jeho návrat radostnější. Ne zcela zaplněná Smetanova síň byla navíc místem světové premiéry nové symfonie Jaroslava Krčka (č. 5 „Renesanční“) a hostování mladého izraelského klavíristy Borise Giltburga s Prokofjevovým Koncertem č. 1 Des dur.

Krčkova skladba je autorovým přihlášením se k tradičnějším formám a svou přístupností si hned na poprvé získala publikum. Giltburgovo podání Prokofjeva bylo úderností a brilancí odpovídající jeho věku a zařadilo se k těm lepším, co jsme v poslední době slyšeli. Britský dirigent John Eliot Gardiner je u České filharmonie častým hostem a vždy jsou jeho koncerty svátkem.

Expert na baroko a romantismus

Beznadějně vyprodaná Dvořákova síň v pátek uvítala známého experta na hudbu baroka a romantismu po dvou letech od jeho posledního pražského koncertu zvědava na podání děl Roberta Schumanna a hlavně Bohuslava Martinů. Od každého zazněly dvě skladby a dirigent z nich udělal jedinečnou záležitost. V Schumannově Symfonii č. 2 C dur si dokonce pomohl přestavěním orchestru a zejména zvuk bicích dal dílu pro dirigenta typickou jednotu romantismu s revolučností.

Vrcholem večera ale bylo podání obou skladeb Martinů. Známé Fresky Piera della Francesca a zejména Symfonii č. 6 podal dirigent s vystižením barevnosti ale i tragičnosti doby, kdy ji Martinů psal (50. léta).

Výkon orchestru i sólistů (čtyři hornisté v Schumannově Koncertu) byl mimořádný a publiku se dostalo výjimečného večera, který završil celý týden. Můžeme se těšit na květnové Gardinerovo hostování na Pražském jaru.

Související témata:

Výběr článků

Načítám