Hlavní obsah

Věčné milence rozzářila divadelní alternativa

Právo, Jiří P. Kříž

Ve sboru pedagogů, v jejichž stínu se čtvrtou absolventskou inscenací pochlubili studenti 4. ročníku herectví katedry alternativního a loutkového divadla pražské DAMU, jsou i jména Martin Kukučka, Lukáš Trpišovský. Ostatní prominou, jsou uvedeni v programu, ale dva „skutři“ vybízejí hned ke zvýšené pozornosti.

Foto: Jiří P. Kříž, Právo

Šimon Krupa (Vavřinec na čínský způsob) a Eliška Křenková (Poslední Julie)

Článek

Kouskem, v němž kandrdasové přinášejí vlastní kůži na trh, někdy i doslova, je tragédie nadepsaná: William Shakespeare, Ťi Ťun-siang - Röméö a Jülié. V záplavě inspiračních zdrojů, z některých vytěžili třeba jen slovo, větu, gesto, obraz, na ploše ohraničené U-rampou a elevací hlediště, se dějí nádherně provokativní věci.

Čína není pravlastí opic

Reakce na jejich znamenitou koláž budou ovšemže rozporuplné, často protikladné. Dvě zazněly hned na generálce. Kritik: Na rozdíl od formální inovace Anny Petrželkové v Ostravě u Bezručů přichází režisérka Pavlína Vimmerová s názorem zdůvodněným pečlivou koncepční přípravou. Překladatel: Jen etudy a variace.

Foto: Jiří P. Kříž, Právo

Romeo a Julie v klasickém pojetí - Filip Šebšajević a Anne Françoise Josephová

Ano, než se stačíte zorientovat, kdo je Tybalt, Romeo, Julie, Kapuletová, Chůva, Merkucio, Benvolio nebo Paris, valí se na vás opravdu repetice střídajících se titulních dvojic. Jejich výstupy posouvají ale význam epizod jednou na Balkán, podruhé až do Orientu, někdy také do pravlasti nejznámější verze věčných milenců, jak ji zaznamenal Shakespeare.

Fascinující už na tom nehotovém generálkovém představení bylo obrovské, v českém divadle málokdy vídané fyzické nasazení provázející každičký dialog pohybem hraničícím jednou s výkony artistickými, podruhé s rozcvičkou nebo přesněji s výcvikem bojovníků kung-fu.

Foto: Jiří P. Kříž, Právo

Tentokrát Romeo a Julie trochu po čínsku - Tilen Kožamelj a Hedvika Řezáčová

I když čínský archetyp příběhu považuji za zdařilou mystifikaci, a rozhodně z něho jen stěží mohl čerpat samotný Shakespeare, je forma mnohovrstevnatého uvažování inscenátorů o různých možných podobách uhranutí láskou vedoucí k zbytečné a předčasné smrti uhrančivá, bravurní, atraktivní, odůvodněná.

Každý jsme Romeem, Julií

Variací na Romea a Julii je v damácké inscenaci nejméně pět, takže měl Jiří Josek pravdu, když je označil za etudy. Jenomže ony nezmnožují tezi, nýbrž možné interpretace. A navíc domyšleně choreograficky (Jiří Weissmann) i hudebně (Mutanti hledaj východisko čili Jiří Konvalinka a Jan Vejražka)...

Foto: Jiří P. Kříž, Právo

Romeo a Julie v Disku - to je hlavně pohyb, skrumáž, chaos, kolize, zápas.

Kéž by si herecký elán na dlouho odnesli do života Šimon Krupa, Tilen Kožamejl, Johana Schmiedtmajerová, Anne Françoise Josephová, Filip Šebšajević, Hedvika Řezáčová, Antonín Týmal, Soňa Páleníková, Pavel Blažek, Jan Cina, Eliška Křenková i třeťačka Petra Majerčíková. Za Romea a Julii jim všem skládám poklonu.

Celkové hodnocení 80 %

Divadlo DISK Praha - William Shakespeare, Ťi Ťun-siang: Röméö a Jülié

Překlad Jiří Josek, úprava Pavlína Wimmrová, Ilona Smejkalová. Režie Pavlína Vimmrová, dramaturgie Ilona Smejkalová, scénografie Adriana Černá, choreografie Jiří Weissmann, hudba Mutanti hledaj východisko (Jiří Konvalinka, Jan Vejražka).

Hudební spolupráce Vratislav Šrámek, produkce Zuzana Kravcová, Jan Battěk, Agáta Karasová, Petr Novák, Michal Somoš.

Premiéra 8. března, psáno z veřejné generálky 7. března 2013

Související témata:

Výběr článků

Načítám