Večery u Werichů budou u Cimrmanů

Žádná fiktivní postava, jak by se u Cimrmanů mohlo očekávat, však odpovídat nebude, nýbrž reálná paní Eva Tůmová, která mnohé u Werichů zažila na vlastní kůži a zblízka. Od dětství se totiž přátelila s Janou Werichovou a později dokonce bydlela několik let s Werichovými přímo ve vile na Kampě. O zážitky a příhody nemá nouzi. Za domácí se jí coby moderátor bude vyptávat Miloň Čepelka, jeden ze spoluzakladatelů Divadla Járy Cimrmana. Vedle jejího vzpomínání na život s Werichovými a na historky z Osvobozeného divadla se možná diváci dozví, co spojuje Jaroslava Ježka a Bohuslava Martinů, koho malá Fanča o Štědrém dni vítala ve vile či u kterého známého skladatele přebývala paní Tůmová v Kanadě.

Celým večerem bude prolínat swing 30. a 40. let v podání Orchestru Ježkovy stopy. Repertoáru budou dominovat písničky Voskovce, Wericha a Ježka. Zazní i skladby Jiřího Traxlera a Kamila Běhounka, které Ježek považoval za spoluzakladatele éry českého swingu a Werich se s nimi setkal přinejmenším na gramofonové desce.

„Těší mě, že se nám podařilo propojit Žižkovské divadlo Járy Cimrmana a náš orchestr, který nese v názvu jméno Jaroslava Ježka – žižkovského rodáka. Pokud bude mít představení kladnou diváckou odezvu, chtěli bychom uspořádat i další Večery u Werichů s různými zajímavými a známými hosty,“ uvedl kapelník a kontrabasista Orchestru Ježkovy stopy Lukáš Jadrníček.

Sound orchestru některým připomíná Melody Makers Ondřeje Havelky nebo již šestačtyřicet let hrající Originální pražský synkopický orchestr Pavla Klikara. Jemu při zakládání OPSO, stejně jako tehdejším členům jeho ansámblu, bylo přibližně tolik let (ostatně i Voskovcovi, Werichovi a Ježkovi v době vzniku písní, které budou na programu večera), kolik je dnes členům Orchestru Ježkovy stopy. To znamená mezi dvaceti a sedmadvaceti.

Podobně jako oba orchestry, k nimž bývají přirovnáváni, snaží se i Orchestr Ježkovy stopy hrát na dobové nástroje. Na rozdíl od obou se však repertoár zaměřuje výhradně na díla českých skladatelů.

„Předně jde o krásné melodie, takové už se v dnešní tvorbě téměř nenajdou,“ prozradil Lukáš Jadrníček. „Zprvu jsme si je hráli jen pro vlastní potěšení. Autoři Jaroslav Ježek, Jiří Traxler, Kamil Běhounek, R. A. Dvorský či později Zdeněk Petr tehdy psali pro skutečné hudebníky a skutečné nástroje. Když jsme se od roku 2013 začali scházet na půdě Konzervatoře Jaroslava Ježka, abychom studovali většinou originální partitury české swingové hudby třicátých a čtyřicátých let, napadlo nás, že bychom ten požitek mohli i někomu zprostředkovat.“

Může se vám hodit na Seznamu: