Večerníček. Fenomén, který nemá obdoby

Večerníček byl, je a snad nadále bude stálicí české tvorby ve vysílání České televize, která 1. května oslavila sedmdesáté výročí od prvního vysílání své československé předchůdkyně. Narozeniny má i Večerníček. Na svět se ale klubal několik let.

Jeho historie je pestrá. Začala jednoduchou černobílou animací, pokračovala přes barevnou a hranou variantu k až dokumentárním příběhům se živými zvířaty od Václava Chaloupka.

„Jedním z fenoménů Večerníčku je to, že je sice určen nejmenším dětem, ale je neuvěřitelné, že se na něj dívají starší, dokonce i nejstarší členové rodin. I když se svět mění a knížky nahrazují nové technologie, Večerníček rodiny propojuje. A z toho mám ohromnou radost,“ říká dramaturg večerníčků Miloš Zvěřina.

Dodnes vzniklo téměř čtyři sta seriálů pro večerníčky. „Řekl bych, že top titulů je tak třetina z nich. Za tu dobu, co pracuji jako dramaturg v České televizi, jsem si všiml několika společných rysů těch nejlepších. Mají kvalitní literární předlohu, originální výtvarno a nápaditou režii,“ vypichuje důležité charakteristiky Zvěřina, který se kolem večerníčků pohybuje dvacet let a nyní působí také jako programový dramaturg na ČT Déčku.

Večerníček se v podobě, jak ho známe dnes, začal rodit v letech 1962 až 1963. Pravidelným podvečerním blokem, nejprve jednou týdně v neděli, bývalo Stříbrné zrcátko s pohádkou Kluk a kometa (výtvarník Radek Pilař) nebo s robotem Emilem. Před tím se od listopadu 1953 objevovala první pohádková pásma se Štěpánkou Haničincovou, medvídkem Emánkem a čertíkem Bertíkem.

Postava Večerníčka se poprvé objevila v původně černobílé znělce 2. ledna 1965. Znělka pořadu patří k nejstarším na světě.

Autorem figurky je výtvarník a zakladatel československého videoartu Radek Pilař, režisérem se stal Václav Bedřich a hlas klukovi s papírovou čepičkou a kulatýma očkama propůjčil tehdy pětiletý Michal Citavý. Večerníček se původně v programu objevoval jednou týdně, od roku 1973 denně. Postupně mu přibyl parťák Raníček.

„Dříve byly děti zvyklé na uzavřený minipříběh, ale s tím, jak se mění svět, se mění i struktura vyprávění a vůbec celková dikce. Děti jsou rychlejší a schopné vnímat několik věcí naráz za kratší čas. Někdy mě mrzí, že si ten příběh odžijí příliš rychle. Stále si ale necháváme záležet na tom, aby to byla laskavá pohádka na dobrou noc,“ popisuje dramaturg Krysáků nebo Žížaláků. Ti budou mít letos nové pokračování.

Nesmíme zapomenout na hlasy Jiřiny Bohdalové (Pohádky z pařezové chaloupky Křemílka a Vochomůrky, O skřítku Racochejlovi, Malá čarodějnice, Rákosníček), Josefa Dvořáka (Maxipes Fík, Bob a Bobek, Včelí medvídci) nebo Petra Nárožného (Mach a Šebestová). „Jiřina Bohdalová a Josef Dvořák jsou mimořádní herci, kteří propůjčili hlas v nejvíce epizodách večerníčků. Ze strany paní Jiřiny to byla láska na první pohled. Se Zdeňkem Smetanou si naprosto sedli,“ dodává Zvěřina. „Pracoval jsem s ní opakovaně. Vždy chtěla scénáře dopředu, vždy byla připravená. O scénáři přemýšlela. Cítila ho,“ doplňuje s tím, že zejména Křemílka a Vochomůrku musela poctivě hlasově kompenzovat.

Nové večerníčkovské seriály stále vznikají. Letos tvůrci dokončili pomocí 3D počítačové animace další příběhy Nejmenšího slona na světě, novinkou bude Pták Noh a ptáček Nožička z pera Daniely Fischerové a chystá se i pokračování Jezevce Chrujdy od Petra Stančíka.

Zvěřina přidává ještě jednu novinku: „Po osmi letech snažení jsme od dědiců získali práva na Ondřeje Sekoru. Kánon je jasný. Připravujeme Příhody brouka Pytlíka a Ferdy Mravence. Chybět nebude ani Beruška.“

Před deseti lety pořádala Česká televize anketu o nejlepší večerníček. Zvítězily v ní Krkonošské pohádky (1974), na druhém místě se umístily příběhy O krtkovi (1975) a na třetím Bob a Bobek (1979). Nejvyšší sledovanosti dosáhla epizoda s názvem Jak Trautenberk chtěl poslat Kubu na vojnu, kterou v únoru roku 1999 zhlédlo 1,89 milionu diváků.

Radek Pilař proslul jako tvůrce jedné z nejpopulárnějších postaviček českých animovaných večerníčků o loupežníku Rumcajsovi, jeho ženě Mance a synkovi Cipískovi. Autorem literární předlohy byl Václav Čtvrtek. „Ušlápnutý hrdina, který bojuje proti obrovi, proti mocipánovi v různých podobách, je věčný. V 60. letech to mělo zajímavé politické konotace. Radek Pilař vymyslel nápadité výtvarno, tvořil pomocí kulatých tvarů, kružnic a elips. Byl to nezapomenutelný a inteligentní člověk, osobitý výtvarník s velkým srdcem,“ vzpomíná Miloš Zvěřina. Původně černobílý večerníček z roku 1967 postupně dostal barvy. Jeho úspěch se dostavil prakticky ihned po uvedení. Z Pilaře a Čtvrtka se staly hvězdy.

Maková panenka nosí červenou sukni podobnou rozkvetlému vlčímu máku. Stará se o makové pole, ráda tancuje, a tak jednou vyzve k tanci smutného motýla Emanuela s cylindrem na hlavě a hůlkou v ruce. Od té doby jsou kamarádi. Laskavé a milé příběhy, opět z pera Václava Čtvrtka, patří k nejoblíbenějším večerníčkům zejména mezi dívkami a ženami.

„Opět krásné výtvarno. Chvilinku byla Maková panenka zakázána z politických důvodů, protože se místo doleva točila doprava. Je to nesmírně něžné a laskavé vyprávění, které ve společnosti v době normalizace rezonovalo. Dívky, ženy a já tento nadčasový večerníček milujeme,“ říká Miloš Zvěřina.

Čmelda je blonďatý čmeláčí kluk, který žije s maminkou a bráškou Brumdou v chaloupce v kouzelném lese. Společně dokážou pěkně pozlobit a s broukem Kvapníkem nebo Pučmeloudem zažívají různá dobrodružství. Původně československý loutkový televizní seriál vznikl podle stejnojmenné knihy Jiřího Kahouna. Je plný hlášek, které zlidověly: „Přátelé chvátám, chvátám, nemám chvíli klid“ nebo „Sosáčkama sosáme bez přestání to samé“ či „Do pěti do pěti musíme bejt u maminky v doupěti“. Vypravěče a řadu postav namluvil herec Josef Dvořák, další postavy např. Aťka Janoušková a Pavel Zedníček. Autorem písničkových textů je Zdeněk Svěrák a hudby Petr Skoumal.

Tuláček, Méďové, Vydrýsek. Devadesátá léta a přelom milénia přinášejí do večerníčku novinku. Hrané přírodovědné seriály se skutečnými zvířaty. Vymyslel je a natočil Václav Chaloupek. Každá série se věnovala jinému živočišnému druhu. „Šlo o úplně nový přístup na pomezí dokumentu s ekologickým přesahem,“ komentuje Miloš Zvěřina.

Daleko na Moravě na malém smetišti poblíž Vizovic žili dva krysáci a jeden sádrový trpaslík. Jeden z nejúspěšnějších večerníčků vymysleli Cyril Podolský a Martin Šinkovský. Vysílal se v mnoha zemích, včetně zámoří. „Pro mě to srdcovka, i když hned od začátku to nebylo jednoduché, protože krysy obvykle nebývají hrdinkami příběhů pro děti. Když mi tehdy zavolal Cyril Podolský a řekl mi, že by chtěl natočit večerníček o krysách, úplně jsem zkoprněl. Ale z jiného důvodu, než si tehdy během toho telefonátu myslel. V noci na ten den se mi totiž zdál sen, a ten sen byl o krysách. Opravdu. Bylo to znamení,“ vzpomíná dramaturg Miloš Zvěřina, kterého zaujal výborný nápad. Hlasy krysákům propůjčili Bolek Polívka a Jiří Pecha.

Úsměvné a vtipné vyprávění kloučka Toníka, který pozoruje svět kolem sebe a těší se, jak se narodí mamince Lucii a tatínkovi Josefovi, se stalo středobodem večerníčku s názvem Povídání o mamince a tatínkovi od režisérky a výtvarnice Kristiny Dufkové. „Současná rodina se současnými problémy, navíc hrdina ještě v maminčině bříšku. Vynikající nápad a kvalitní, prorodinný večerníček po všech stránkách. Seriál vznikl náročnou ruční loutkovou animací, prostě klasika, v které je ceněná česká škola animace stále výborná,“ uvádí Miloš Zvěřina.

Mlsní medvědi Miška a Nedvěd jsou nesmírně vynalézaví. Zvlášť když jde o to, dostat se k něčemu dobrému na zub. Moderní, a přitom tradičně pojaté příběhy věčně hladových chlupáčů byly vítaným zjevením. Režisérky Kateřina Karhánková a Alexandra Májová zpracovali předlohu Zbyňka Černíka a přizvali ke spolupráci Zuzanu Bydžovskou, Jana Cinu, Pavlu Tomicovou nebo Jana Vondráčka, kteří postavičkám propůjčili své hlasy. Autorem výtvarného řešení je Filip Pošivač. „Vrací se osvědčená dvojice, jakou známe z Boba a Bobka, Křemílka a Vochomůrky nebo Pata a Mata. A je tam zajímavá ještě jedna věc: štěpánkovské výtvarno, prázdná bílá plocha, na které se odehrává pestrý barevný rej postaviček,“ dodává Miloš Zvěřina.

Může se vám hodit na Zboží.cz: DVD: Večerníčky pro kluky i holčičky, 60 nejlepších večerníčků, O loupežníku Rumcajsovi, Krkonošská pohádka