Článek
Tanská se narodila v Praze, dětství prožila ve Zlíně, kde si jí v roce 1940 všiml ředitel Lucernafilmu Vilém Brož a doporučil ji režiséru Františku Čápovi, který hledal představitelku Barunky pro chystanou adaptaci Babičky. O rok později vytvořila další dětskou roli ve filmu Preludium, opět v Čápově režii.
Za války Tanská studovala hudbu a jazyky. Pak přesídlila s rodiči do slovenského Trenčína, kde studovala gymnázium. Po osvobození si ji vybral režisér Otakar Vávra pro postavu dospívající profesorské dcery Jarmily Jelínkové ve filmu Předtucha a poté jí svěřil další roli ve filmu Krakatit.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
K režiséru Čápovi se vrátila rolí mladé ošetřovatelky Rozky ve filmu Bílá tma. V životopisném snímku režiséra Václava Kršky Mladá léta hrála Marii Podhajskou, pozdější manželku Aloise Jiráska.
Nataša Tanská jako Barunka
V té době již studovala v Bratislavě divadelní dramaturgii. Vážná choroba jí v další herecké práci zabránila. Stala se redaktorkou časopisu Kulturný život a Kulturná tvorba, poté dramaturgyní hraného filmu v Bratislavě a redaktorkou pražského nakladatelství Albatros.
Od roku 1969 žila v Praze a věnovala se vlastní literární tvorbě. Knižně debutovala prózami s mravním apelem (Dvaja v tráve, More), na které navázala knihami pro mládež (např. Pozor, ešte nehráme!, Vyznáte se v tlačenici?).
Po mnoha letech znovu spojila své jméno s filmem, když podle jejího námětu a scénáře natočil slovenský režisér Ján Lacko snímek z hereckého prostředí Vždy možno začať. Psala také fejetony a zabývala se i tvorbou koláží.
V letech 1990 až 1997 žila v Londýně, kde byl její manžel Jan Válek českým konzulem.