Ve Šternberku připravili dosud největší výstavu barokního malíře Jana Kryštofa Handkeho

„Chtěli jsme představit Handkeho jako všestranného umělce s širokým tvůrčím záběrem,“ sdělila Novinkám koordinátorka výstavy Zuzana Vyjídáková.

V první polovině 18. století byl Handke na Moravě nejproslulejším malířem vrcholného baroka. Jeho tvorba přitom výrazně ovlivnila podobu mnoha barokních památek nejen tam. „Přestože nebyl vzdělán u příliš významných učitelů, dokázal vytvořit osobitý styl maleb,“ řekl Novinkám kurátor výstavy Leoš Mlčák.

Mimořádně obsáhlé dílo rodáka z Janušova, nynější části Janovic u Rýmařova, dokládá podle odborníků nejen jeho píli, ale i umělecké nadání.

„Dochovalo se 330 jeho obrazů a nástěnných maleb, kreseb a návrhů univerzitních tezí. Dalších přibližně 250 jich bylo zničeno v době josefínských reforem a při úpravách v církevních objektech v 19. století, kdy docházelo k nahrazování původního barokního mobiliáře,“ konstatoval kurátor.

Handke maloval především pro olomoucké biskupství, majitele šlechtických sídel, kláštery, školy a města. Mezi jeho díla patřily závěsné i oltářní náboženské obrazy, fresky, portréty, zátiší, krajiny. „Měl velký smysl pro malbu detailů,“ upozornil Mlčák.

Největší počet maleb vytvořil Handke pro augustiniánský klášter ve Šternberku, jehož probošti patřili k jeho důvěrným přátelům. Některá z děl, která jsou ve zdejší stálé expozici, jsou součástí nynější výstavy.

Další zapůjčila do Šternberka řada institucí. Ve výstavní expozici se tak podařilo soustředit díla moravské malířské legendy z muzeí v Olomouci, tamní Cyrilometodějské fakulty Univerzity Palackého či z farností a kostelů například z Olomouce, Výšovic, Zvole u Zábřehu, Hnojic a Štarnova, tři obrazy zapůjčil i konvent minoritů z Opavy.

Výstava potrvá do konce října.