Článek
Renomé vážené instituce i osobnosti ovlivnilo občanskou odvahu dalších lidí. ČF stvrdila svůj postoj i v listopadu, kdy se koncerty postavila na stranu stávkujících studentů.
Politické změny se dotkly vážné hudby především repertoárově, odstranění politické kontroly umožnilo návrat velkých exilových jmen – morální i umělecký profil Rafaela Kubelíka, Rudolfa Firkušného a dalších byl uctíván celou společností.
Otevření hranic přineslo možnost poznávat svět
Stejně nadšeně byl vítán příjezd zahraničních osobností, jež odmítaly návštěvu okupovaného státu (Leonard Bernstein). A nezapomeňme na uvádění děl dříve zakazovaných či proskribovaných skladatelů jako Karel Husa, Jan Novák, Miloslav Kabeláč a jiné.
Otevření hranic přineslo možnost poznávat svět a navázat na tradice českého muzikantství v cizině. Při uvolnění školského systému a větší spoluprací s cizinou se tak hlavně mladým dostalo možnosti pobývat v zahraničí, a tak některé talenty odkryla až cizina (Martina Janková, Libor Nováček).
Vážnou hudbu je nutné finančně podporovat
K nám zase proudily hvězdy, o nichž se nám předtím jen snilo – Luciano Pavarotti, Plácido Domingo, José Carreras a jiné. S tím souvisí i množství nových festivalů – některé z nich sice zanikly, další vznikají. Z nových orchestrů jmenujme Pražskou komorní filharmonii Jiřího Bělohlávka, předtím neuváženě odvolaného částí České filharmonie, nebo vznik řady souborů tak zvané autentické interpretace staré hudby.
Nejtěžší je skloubit poslání a ideály
Pro klasicky školeného muzikologa představovaly změny v období hudební oblasti hudebního života po roce 1989 živou učebnicí některých procesů, o nichž jsme se dříve jenom učili a jejichž hloubku jsme si ale neuměli představit.
Během dvaceti let jsme si zvykli pohybovat se ve zvláštně hybridním prostředí, kde ještě mnoho rysů původně státem podporované kultury zůstalo a kde zároveň vznikla rozsáhlá oblast bez jakékoliv garantované podpory. Skloubit poslání a ideály, vizi umění jako duchovní síly s nutností udržet se finančně v nelítostném tržním prostředí bez vstřícné legislativy, to asi bylo od počátku to nejsložitější, s čím jsem se setkal.
Nejen ve společnosti ArcoDiva, ale i při rekonstrukci rodného domu Gustava Mahlera a dalších projektech. Na to, co jsem se svými spolupracovníky v nových podmínkách dokázal, i na to, jak si česká hudba vedla, jsem hrdý. Skutečná transformace hudební kultury tak, aby mohla přinést duchovní i ekonomický užitek, nás teprve čeká.
Jiří Štilec, ředitel vydavatelství ArcoDiva
Největší střet, který vážná hudba v novém prostředí prodělává, je s tržním prostředím a komercí. Dokazuje, že naše společnost je teprve na počátku transformace. Západní demokracie již dávno pochopily, že vážnou hudbu je nutno finančně podporovat, sama si na sebe nevydělá. Pokud budou mít orchestry problémy s existencí (některé i zanikly) a s platy hudebníků, bude pokračovat odliv muzikantů do zahraničí a cesta k etickému úpadku společnosti bude otevřená.