V Trutnově opět zvítězili indiáni a historie

Kromě velšských Manic Street Preachers jeho program nenabízel nic extra přitažlivého. Přesto se podle sdělení hlavního pořadatele Martina Věchta dostavilo více než patnáct tisíc diváků. „Bez nadsazování,“ usmál se Věchet.

Zatímco organizátoři prostřednictvím různých akcí i tištěného programu tvrdošíjně připomínají předrevoluční boj českého undergroundu proti komunismu, jeho nynější aktivity i mizernou morálku dnešní politické scény, návštěvníci tato témata tolik neřeší a věnují se především hudbě a zábavě. S přívětivostí nicméně přijímají „indiánský“ rámec akce i její náboženské a duchovní pozadí.

Okusili jídlo z kuchyně zpěvačky Evy Pilarové, která v sobotu hudebním fanouškům navařila bramboračku s houbami a připravila počesnekované topinky se smaženicí, sešli se poslušně, když se realizovala společná fotografie, pak se ovšem zase rozprchli a Rachida Tahu nechali zpívat v amfiteátru obsazeném zpola. Při letmém pohledu do hlediště bylo zřejmé, že dorazilo méně diváků než v minulých letech.

„Rozšířili jsme festivalový prostor, lidé jsou víc roztroušení. V noci ale do amfiteátru přijdou a je to hned příjemný a milý festival. Naprosto mi to vyhovuje. Vládne tu pospolitá a milá atmosféra, ještě lepší, než když to tu bylo lidmi nacpané,“ řekl Právu Věchet.

Letos mezi diváky chyběl bývalý český prezident Václav Havel, jinak tradiční host festivalu. „Jeho návštěva padla ve čtvrtek v noci, kdy jsme spolu hovořili. Omluvil se, protože byl unavený z natáčení filmu Odcházení. Odjel si odpočinout někam do lázní,“ vysvětlil Věchet.

Manic Street Preachers zahráli v Trutnově poctivý koncert, byť během své kariéry jistě absolvovali řadu akčnějších. Zpěvák a kytarista James Dean Bradfield se na jeho začátku omluvil, že je trochu nastydlý, a pak už zněla série hitů plus singlová ukázka z chystané novinky. Po hodině a deseti minutách byl konec. Podle zvyklostí kapela nepřidávala.

Rachid Taha roztančil dav kouzelným spojením world music, elektroniky a rocku, Ondřej Havelka And His Melody Makers potěšili swingovými písněmi z 50. let, britští The Glitter Band se vrátili do 70. let a připomněli neúnavnou zpěvnost glam rocku, byť z dnešního pohledu zněli dost archaicky.

Německo-francouzští Irie Révoltés spojili řadu stylů včetně reggae a ska, čímž dostali publikum do tanečního varu, a britští Senser jej v pátek zase přesvědčili angažovaným a hudebně agresivním crossoverem.

„Určitě bylo vidět, jak jsem si koncert užíval. Věděli jsme, že tenhle festival je specifický. Měl jsem pocit, že jsem na nějaké psychedelické akci se spoustou drog,“ řekl Právu po vystoupení zpěvák Senser Heitham AlSayed.

V Trutnově se hrálo na jedné hlavní a dvou vedlejších scénách, řada koncertů proběhla též v Alternativním a meditativním stanu. Festival ovšem funguje především jako celek. Na Bojišti se sešli lidé naladění na stejnou vlnu, ochotní občas naslouchat kapitolám moderní historie či posunovat svůj životní názor. To je vklad, který triumfuje nad faktem, že hudebně se na festivalu nic extra velkého nedělo.

V neděli večer byla na programu vystoupení skupin Monkey Business, Švihadlo, Jasná páka, Javory a dalších.