Hlavní obsah

V Rokoku přemýšlejí v hodině rysa

Novinky, Jiří P. Kříž
PRAHA

Jako na houpačce funguje dramaturgie pražského Divadla Rokoko. Ale v té pomalu končící sezóně přece jen bylo víc výkyvů na stranu dobrého kumštu. K němu je možné zařadit také českou premiéru hry Švéda Per Olova Enquista V hodině rysa. S hereckou trojicí chlapce a dvou žen ji nastudoval principál Zdeněk Potužil.

Foto: Letecká záchranná služba

Ilustrační fotografie

Článek

Enquistovy hry jsou u nás uváděny poměrně často. Praha drží v dobré paměti inscenace Rodinného portrétu (Realistické divadlo Z. Nejedlého), Noci tribádek (Rokoko) a Obrázkářů (Divadlo Komedie). Není bez zajímavosti, že Obrázkáře autor v Praze dokonce navštívil a že dvě představitelky - Zdena Hadrbolcová a Dana Batulková - se po zániku Divadla Komedie sešly na scéně znovu právě v Rokoku V hodině rysa.

Napravení Adama Nováka

Hlavní postavou Enquistova zamyšlení o morálních motivacích v jednání člověka, o zkratech v jeho psychice, o odpovědnosti za vlastní činy, o zárukách společnosti napravovat vyšinuté jedince, o nespokojenosti s žitím na zemi a o nepřekonatelném nutkání sahat na životy jiných a zničit ten svůj, je Chlapec. K velkému hereckému vykročení z vlastních poněkud kuňkavých chlapeckých rolí (včetně Shakespearova Romea) se vzepjal Adam Novák.

Jeho několikanásobný vrah a přitom plachý, po porozumění marně prahnoucí a proto smrt vzývající mladík je zatím nejlepší hercovou jevištní rolí. Není bez zajímavosti, že k inscenaci v kavárně divadla vytvořil v kontrastu černého pozadí a několika bělostných rekvizit (stolek, taburety) jediný barevný scénický prvek, obraz rysa, "skandinávského tygra, krásného, plachého, téměř nevystopovatelného, milovaného" (Enquist).

Osud není možné určovat

Zdena Hadrbolcová, která se ujala i dramaturgické úpravy hry, tvrdí o roli své (Starší žena) a Dany Batulkové (Mladší žena), že jsou vlastně jen takovými hlavní postavě přihrávajícími figurkami. Ano, Novákovy monology jsou náročné a představují pěknou sumičku textu, ale bez obou hereček by vyzněly do prázdna. To ony jsou jistou společenskou korekcí neuvážených činů, provokujícím i bilancujícím potvrzením stavů zákoutí duše, kam někdy dohlédnout dá se jen stěží.

Filozofickému Enquistovu zamyšlení o nerozpoznatelné hranici člověka na pokraji zkázy chybí možná zdůraznění odpovědnosti za život. Tím méně rostou pochybnosti o možnosti jakkoli osud určovat. Ve vztahu k Chlapci to nedokázala ani Starší žena, evangelická farářka, která jeho příběh vypráví.

Per Olov Enquist: V hodině rysa

Kavárna Divadla Rokoko Praha Přeložil Zbyněk Černík, režie Zdeněk Potužil, dramaturgie Zdena Hadrbolcová, řešení prostoru Adam Novák.

Související témata:

Výběr článků

Načítám