Článek
Kališová prožívá šťastné tvůrčí období. Moc se jí podařily inscenace Popel a pálenka v Divadle ABC, Libertin v Rokoku a Smutek sluší Elektře v Brně. Nová inscenace v Rokoku je ve smyslu tahu na diváka patrně jejím dosavadním vrcholem. Ani Jonesová není v divadelním, filmovém a televizním světě žádné ořezávátko. Její Plný kapsy šutrů zdobí několik cen v Irsku, a dokonce Cena newyorských kritiků (2002). Hrají se v šestnácti jazycích po celém světě, připravuje se filmová verze...
Hollywood na irském venkově
O filmování jsou i Plný kapsy šutrů. Na irský venkov přijede hollywoodský filmový štáb lacino, a podle jejich představ s autentickými Irčany natočit velkofilm. Všechno kolem pozorují a komentují dva komparsisté Charlie Conlon (Holub) a Jake Quinn (Vladyka).
To je ovšem jenom první plán sžíravě ironického příběhu o střetu kašírovaného velkosvěta velkých prachů kolem filmování a stále ještě chudobného, a české mentalitě podivuhodně blízkého lokálsvěta trochu vyčůraných, ale vždy nakonec bitých a velkých změn dosáhnout neschopných Irů. Společné máme i komické vidění tragického. Plný kapsy šutrů to dokazují.
Na jevišti patnáct postav
Ti dva hrají na jevišti půl druhou desítku postav: od režiséra Clema, nerozumějícího moc místním poměrům, a o Irsku překvapivě poučené filmové hvězdy Caroline, od člena její ochranky, až po asistenty, klapky, a z druhé strany po místního učitele, senilního dědka, naproti tomu mladíka, jeho otce, tedy spolukomparsisty...
Prague Made
Co se děje v Rokoku na jevišti, není možné nazvat jinak, než zběsile šíleným hereckým koncertem. Střípky jednotlivých epizod, výstupů a replik, okamžité proměny v další postavy, někdy v dialogu s předchozími, jedním slovem strhující. Holub i Vladyka (ten druhý pro mne až překvapivě) prokazují bohatý rejstřík výrazových prostředků v inscenaci, která se premiérou rázem přehoupla do nejvyšších přihrádek kvality v Praze. Oba herci mne dokonce přinutili nalajnovat si v diáři chlívečky pro letošní první zápis na herecké výkony roku. A titul Jonesové si poznamenávám jako první tip na hru roku.
Divadlo Rokoko Praha - Marie Jonesová: Kapsy plný šutrů. Překlad Jitka Scoffinová, režie Jana Kališová, scéna Miloň Kališ, Kostýmy Jan Růžička, hudební spolupráce Petr Mandel.