Hlavní obsah

V Praze vyrostla replika strážní věže z komunistického lágru Vojna

Pražský Klárov hlídá replika strážní věže z komunistického lágru Vojna u Příbrami. Je součástí výstavy My jsme to nevzdali aneb Příběhy 20. století. Bude trvat od 29. října do 23. listopadu na několika místech Prahy. Koná se u dvacetiletého výročí pádu železné opony, řekl za organizátory Martin Kroupa z občanského sdružení Post Bellum.

Foto: ČTK

Strážní věž z lágru Vojna na pražském Klárově

Článek

Věž postavili dělníci na Klárově v parku u tramvajové zastávky Malostranská. Vysoká je 5,5 metru, podle Kroupy je přesnou replikou strážní věže, která hlídala vězně z pracovního tábora Vojna u Příbrami.

Výstava se bude konat na 11 místech Prahy, začne na Hradčanském náměstí a skončí na Václavském náměstí. Každé zastavení je zaměřeno na pamětníky z jiného období, kteří vzpomínají na události 17. listopadu roku 1989. Během posledních deseti let je vyzpovídali lidé ze sdružení Post Bellum.

Kromě strážní věže bude také umístěn na Hradčanském náměstí transportní vagon z roku 1920, ve kterém byli pravděpodobně převáženi českoslovenští Židé do Terezína. Na Hradčanském náměstí celá trasa začíná, zde umístěné panely se budou týkat období druhé světové války. Další zastávky se jmenují například Holocaust, Gulag, Normalizace nebo Demonstrace v roce 1989.

"Snažili jsme se, aby ten koncept byl cesta Prahou, v podstatě takovou českou historií," řekl Kroupa.

Koncert The Tap Tap

Na 14. listopadu organizátoři naplánovali galavečer v Rudolfinu. "Je to koncert kapely The Tap Tap, což je kapela lidí z Jedličkova ústavu, se symfonickým orchestrem Berg a smíšeným sborem, který je věnován této výstavě a politickým vězňům," řekl Kroupa. Podle internetových stránek sdružení Post Bellum zde vystoupí také například David Koller, Tomáš Hanák, Kamil Střihavka nebo Vladimír Merta. Vstup na koncert bude zdarma, lidé se ale musí zaregistrovat na internetu.

Komunistický lágr Vojna 

Tábor Vojna postavili v roce 1947 váleční zajatci. O rok později byl přeměněn na tábor nucených prací. V roce 1951 se stal nápravně-pracovním táborem pro odsouzené, zejména z politických důvodů, kteří pracovali ve zdejších uranových dolech. Tábor byl zrušen v roce 1961. Později se stal kulturní památkou a v roce 2005 v něm byl otevřen památník.

V seznamech vězňů tábora Vojna se objevilo například jméno hrdiny bitvy o Británii Sylvestra Müllera, legendárního československého válečného stíhače generála Františka Chábery nebo hrdiny bojů o Duklu Pravomila Raichla. Několik let v táboře strávil i prezident českého PEN klubu Jiří Stránský, český katolický básník Zdeněk Rotrekl nebo spisovatel Karel Pecka.

Související témata:

Související články

Josef Čapek: kubismus se slovanskou poetikou

Velký světoběžník Adolf Hoffmeister kdysi napsal, že Josefu Čapkovi vždy záviděl, že byl při tom, když se v umění rodilo něco nového. Přijel do Paříže, když...

Výstava Je suis dada se skrytými významy

Svět mezi snem a realitou plný poezie, emocí a relativismu se rozprostírá v expozici v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze. Nese název Je suis dada a do 29....

Výstava Moje Evropa v DOX

Česká designérka, výtvarnice, architektka a vynikající šperkařka Eva Eisler dala dohromady čtyřicítku současných českých umělců, kteří na pražské výstavě v DOX...

Výběr článků

Načítám