Článek
Legenda českého výtvarného umění byla pochována za účasti nejbližší rodiny 15. července v Lounech.
"Zdeněk byl velký patriot, nemohl být pochován jinde. Vždycky byl hrdý na to, že všichni jeho známí ve Francii umí vyslovit jméno Louny," řekla Lenka Sýkorová.
Hold známému výtvarníkovi přišla vzdát řada významných osobností veřejného i kulturního života, přátel nebo galeristů. Mezi přítomnými byl například herec a ředitel karlovarského filmového festivalu Jiří Bartoška nebo ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.
"Jméno Sýkora je pro mě emotivní vzpomínkou na moji první návštěvu Prahy, kde jsem viděl jeho výstavu," uvedl velvyslanec Francie v ČR Pierre Lévy. Připomněl, že Sýkorova díla jsou zastoupena v řadě francouzských sbírek. Velvyslanec také přečetl dopis od Francoise Morelleta, Sýkorova přítele a výtvarného umělce, který je autorem například části oken pařížského Louvru.
Zdeněk Sýkora na archivním snímku
"Na pražské výstavě k jeho devadesátinám mělo domácí publikum možnost objevit malíře, jenž stojí na stejném stupni jako velcí představitelé českého malířství v čele s Františkem Kupkou. Sýkora byl ovšem ušetřen Kupkova osudu, který kdysi žil v pařížské emigraci nepochopen a na okraji zájmu," napsal v nekrologu Hans-Peter Riese, v letech 1969-1973 korespondent Frankfurter Allgemeine Zeitung v Československu.
Museum Kampa uspořádalo na počest Sýkory výstavu z jeho díla. Ve výstavních prostorách galerie se návštěvníkům do 4. srpna představí dvě desítky autorových grafik a jedna malba. Umožňuje ale také nahlédnout do malířova ateliéru, a to prostřednictvím fotografií režiséra a kameramana Jaroslava Brabce. Na výstavě je možno zhlédnout dokumentární film inspirovaný výstavou Zdeněk Sýkora Krajina, v něm je možné vidět také záběry Zdeňka Sýkory v jeho lounském ateliéru na jaře tohoto roku. "Co jsem viděl a načerpal ze svého přátelství k Sýkorovi, to jsem natočil," podotkl Brabec.
Zdeněk Sýkora se narodil v roce 1920. Vystudoval výtvarnou výchovu, deskriptivní geometrii a modelování na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde poté působil jako pedagog až do roku 1980.
Po počátečním experimentování se surrealismem a kubismem se od konce čtyřicátých let věnoval krajinomalbě, která zůstala jeho celoživotní láskou. Generalizací přírodních forem dospěl k abstraktnímu výrazu a od počátku 60. let maloval kompozice založené na vztazích základních geometrických tvarů.
Začátkem 70. let se elementem jeho nových obrazů stala linie. Oproti přísnému řádu, s nímž pracoval u struktur, využil při tvorbě liniových obrazů náhodnost.
Sýkora byl uznávaným průkopníkem užití počítače ve výtvarném umění, jeho obrazy struktur a linií tvoří součást kolekcí prestižních domácích i světových galerií. Vystavuje je například Centre Pompidou v Paříži, MUMOK - Stiftung Ludwig ve Vídni či Neues Museum v Norimberku.
Milovníci díla Zdeňka Sýkory se mohou vypravit také do White Gallery v Osíku u Litomyšle, kde se do 31. srpna koná výstava s názvem Geometrické studie 1961-1962. Podrobný životopis a informace o díle Zdeňka Sýkory jsou dostupné na www.zdeneksykora.cz.