Článek
Na pódium tak přijde například Marek Eben, Bolek Polívka, Petr Čtvrtníček, Tomáš Matonoha, Ester Kočičková, Miroslav Donutil či Pavel Liška. Každopádně moderátorů bude víc než filmů, které dostaly nominace a jejichž tvůrci nyní čekají, jak akademici rozhodnou v druhém kole hlasování.
Z dvaceti loni natočených českých celovečerních hraných filmů (včetně animovaného Fimfára 2) se jich do užšího výběru dostalo celkem deset. O příčky nejvyšší - Českého lva za nejlepší film a režii - se přitom utkají tři, které mají zároveň nejvyšší počet nominací. Snímek Obsluhoval jsem anglického krále Jiřího Menzela jich má jedenáct, Hřebejkova Kráska v nesnázích osm a Grandhotel Davida Ondříčka sedm.
Kdo z nich je ale pro členy akademie, kteří se rekrutují z kolegů-filmařů, tím skutečným favoritem, lze jen těžko odhadnout už proto, že v druhém kole se hlasuje jen o nominovaných filmech. Otázkou je ke komu se přikloní ti, kteří v prvním kole hlasovali pro snímky, jež se nakonec do výběru nedostaly. Někteří ze zhruba stoosmdesátičlenné akademie se také mohou podruhé rozhodnout jinak, hlasovat mohou i ti, kdo se prvního kola nezúčastnili, naopak někdo z dříve hlasujících se nyní zúčastnit nemusí.
"V prvním kole zpravidla hlasuje zhruba polovina členů, v druhém to bývají dvě třetiny," řekl k tomu Právu výkonný ředitel ČFTA Petr Vachler.
Karty jsou tedy z hlediska celoroční tvorby do určité míry rozdány, deseti filmů se finále netýká. V malém rybníku české kinematografie, kde se prakticky všichni znají a kde se někdo s někým může celkem snadno domluvit, je možné prakticky úplně všechno včetně toho, že některý z nejčastěji nominovaných filmů nakonec nedostane nic.
Kdo má šance na cenu
Na třetí nejvyšší příčku - Českého lva za scénář - se dostal scénář Roberta Sedláčka Pravidla lži, jinak je to opět Kráska v nesnázích - Petr Jarchovský a Obsluhoval jsem anglického krále - Jiří Menzel.
Nejlepší kamera se týká znovu shora zmíněné trojice filmů (Grandhotel - Richard Řeřicha, Kráska v nesnázích - Jan Malíř, Obsluhoval jsem anglického krále - Jaromír Šofr) stejně jako nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli (Grandhotel - Klára Issová, Kráska - Anna Geislerová, Král - Julia Jentschová) a nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli (Grandhotel - Jaroslav Plesl, Kráska - Josef Abrhám, Král - Martin Huba).
Vedlejší ženské role přinesly jedinou nominaci divácky nejúspěšnějšímu filmu roku Účastníci zájezdu, získala ji Eva Holubová a jednu nominaci ze dvou pro film Věry Chytilové Hezké chvilky bez záruky, kterou dostala Jana Krausová (tu druhou má Jiří Brožek za střih). Třetí adeptkou ocenění za vedlejší roli je Jana Brejchová za Krásku v nesnázích.
Mužskou hlavní hereckou cenu dostane buď Jiří Schmitzer za Krásku, Oldřich Kaiser za Krále, nebo Jiří Langmajer za Pravidla lži.
Brožek má dvě nominace
Dvě nominace má Jiří Brožek - kromě Hezkých chvilek bez záruky ještě za Krále, třetím v kategorii střih je Pavel Hrdlička za Ro(c)k podvraťáků. Dvakrát v jedné kategorii - výtvarný počin - se objevil Menzelův snímek: nominace mají architekt Milan Býček a výtvarník Milan Čorba. Třetím v této kategorii je čtveřice výtvarníků Fimfára Jan Balej, Pavel Koutský, Petr Poš a Martin Velíšek.
Pod nejlepším zvukem jsou podepsáni Pavel Rejholec a Jakub Čech (Grandhotel), Jiří Klenka (Jak se krotí krokodýli) a Tomáš Bělohradský (Prachy dělaj člověka). Nejlepší hudbu složili Vladimír Merta k Fimfáru 2, Jan P. Muchow ke Grandhotelu a Aleš Březina k Obsluhoval jsem anglického krále.
| Jak se dosud oceňovalo |
| Ocenění Český lev se v České republice uděluje od roku 1993, kdy o jeho vítězích rozhodovala stočlenná porota tvořená filmaři, kritiky, publicisty. V dubnu 1995 pak byla založena Česká filmová a televizní akademie, jejíž členové jsou laureáti významných ocenění počínaje americkým Oscarem přes Evropské filmové ceny k Českým lvům a dále významné osobnosti českého filmu, které některý člen akademie navrhne a ostatní třípětinovou většinou schválí. Akademie rozhoduje jednak o Českých lvech, jednak o vyslání českého zástupce ucházet se o nominace na americké Oscary. |
| Za třináct ročníků udílení Českých lvů se jen jednou stalo, že vítězný film nezískal zároveň ocenění za nejlepší režii - v roce 2001 byl nejlepším filmem Otesánek, ale jako nejlepší režisér byl oceněn Jan Svěrák, který v tom roce natočil Tmavomodrý svět. |
| Nejvíc Českých lvů - celkem deset z dvanácti možných - získal v roce 1998 film Je třeba zabít Sekala. Z jiných filmů byli oceněni pouze Iva Janžurová za hlavní roli ve filmu Co chytneš v žitě a Miroslav Donutil za vedlejší roli ve snímku Pasti, pasti, pastičky. |
| Čtyřikrát vyslala ČFTA na podzim do oscarového klání jiný film, než potom na jaře vyhrál Českého lva - v roce 1997 Zapomenuté světlo (vyhráli Knoflíkáři), v roce 2001 Tmavomodrý svět (vyhrál Otesánek), v roce 2002 Divoké včely (vyhrál Rok ďábla) a v roce 2003 Želary (vyhrála Nuda v Brně). Želary přitom získaly oscarovou nominaci. Tu mají z vyslaných filmů ještě Musíme si pomáhat a samozřejmě Kolja, který Oscara také vyhrál. |
Ceny bez sošek
Některé ceny udělované v rámci projektu Český lev, jsou vyhlašovány už na nominačním večeru. Jde o zvláštní ocenění, která nejsou spojena se soškou Českého lva.
Cenu Magnesie pro nejlepší zahraniční film tak letos dostal film španělského režisér Pedra Almodóvara Volver (distributor Hollywood Classic Entertainment), cenu pro nejlepší filmový plakát získal plakát k filmu Obsluhoval jsem anglického krále (výtvarníci AQS, a.s.), cenu filmových kritiků udělili hlasující novináři snímku Pravidla lži režiséra Roberta Sedláčka a producenta Radima Procházky. Čtenáři časopisu Cinema vybrali jako svůj nejoblíbenější film komedii Jiřího Vejdělka Účastníci zájezdu.
Plyšový lev
Anticena Plyšový lev, kterou udělují novináři hlasující o Cenu kritiky, pro nejneoblíbenější film roku, není už několik let vyhlašována na žádné oficiální akci Českého lva, přesto je jeho pořadateli organizována. "Sdělím ji poštou někdy v nočních hodinách, protože velmi usiluji o to, abychom udílení této anticeny neorganizovali. Prezidium akademie sice zatím můj návrh nepřijalo, ale doufám, že se tak stane," řekl k tomu na tiskové konferenci letošních Českých lvů Petr Vachler a dodal: "Vymyslel jsem Plyšového lva s představou, že to bude zábavné, ale přináší to jen zášť a smutek, a mně je laureátů líto."
Za rok 2006 nicméně Plyšový lev existuje a dostal ho film režiséra Marcela Bystroně Po hlavě do prdele.
| Vítězové Českých lvů | ||
| ročník | film | režie |
| 1993 | Šakalí léta | Jan Hřebejk |
| 1994 | Díky za každé nové ráno | Milan Šteindler |
| 1995 | Zahrada | Martin Šulík |
| 1996 | Kolja | Jan Svěrák |
| 1997 | Knoflíkáři | Petr Zelenka |
| 1998 | Je třeba zabít Sekala | Vladimír Michálek |
| 1999 | Návrat idiota | Saša Gedeon |
| 2000 | Musíme si pomáhat | Jan Hřebejk |
| 2001 | Otesánek | Jan Švankmajer |
| 2002 | Rok ďábla | Petr Zelenka |
| 2003 | Nuda v Brně | Vladimír Morávek |
| 2004 | Horem pádem | Jan Hřebejk |
| 2005 | Štěstí | Bohdan Sláma |
Nominované filmy
Obsluhoval jsem anglického krále (11)
Kráska v nesnázích (8)
Grandhotel (7)
Fimfárum 2 (2)
Hezké chvilky bez záruky (2)
Pravidla lži (2)
Jak se krotí krokodýli (1)
Prachy dělaj člověka (1)
Ro(c)k podvraťáků (1)
Účastníci zájezdu (1)