Hlavní obsah

V Lipsku bude po Rumunsku hostem Česká republika

Právo, František Cinger, Lipsko

V neděli 18. března se zavřely brány Lipského knižního veletrhu. Pořadatelé nalákáni loňskou návštěvností v počtu 285 tisíc hostů očekávali překonání rekordu alespoň tří set tisíc hlav. Vlivem sněhové bouře, která se o víkendu strhla ve městě i v okolí, napočítali nakonec 271 tisíc návštěvníků.

Foto: Leipziger Buchmesse

Zájem návštěvníků o stánky na Lipském knižním veletrhu.

Článek

Dlouholetý ředitel veletrhu Oliver Zille ale konstatoval, že nepřízeň počasí nijak nezměnila zájem publika o knihy. „Za osmadvacet let jsem takovou bouři nezažil,“ řekl a sdělil, že s odstupem zhodnotí možnou reakci na počasí z hlediska logistiky. Navzdory zimě, sněhu a větru veletržní centrum navštívilo na 197 tisíc lidí, zbývající počet do celkového součtu patřil stále populárnější akci Lipsko čte, probíhající po celém městě.

Podle Zilleho v nabídce rozhodovala rozmanitost, kterou nabídlo 2 600 vystavovatelů z 46 zemí, včetně České republiky. Zvýšený zájem se projevil o rumunskou literaturu právě proto, že Rumunsko bylo hlavní hostující zemí. Účast spisovatelů jako Gabriela Adameşteanuová nebo Mircea Cărtărescu se projevila při čtení a na besedách, program doplňovalo promítání rumunských filmů. Na popularizaci země se podílela i nositelka Nobelovy ceny Herta Müllerová, která se z rumunského Banátu propracovala na významnou německy píšící autorku.

Jak oznámil ředitel Zille už při zahájení veletrhu na tiskové konferenci s českým ministrem kultury Iljou Šmídem, veletrh se těší v příštím roce na Českou republiku jako hlavního hosta. O ročníku 2020 ještě, vzhledem k neustále se měnící politické situaci, rozhodnuto nebylo, nicméně Zille na závěr veletrhu představil i hlavní hostující zemi v roce 2021, kterou bude Portugalsko.

Blogy, komiksy i různé ceny

Nemalá část programu byla určena blogům věnovaným aktuálním tématům. Zille okomentoval i velký zájem, včetně protestů, vůči pravicovým nakladatelům. Zvláště v sobotu a v neděli se na nich i kolem nich vzrušeně diskutovalo o politické situaci.

„Svobodné diskuse k veletrhu samozřejmě patří,“ řekl po jeho skončení Zille a dodal, že opakovaně diskutované oddělení knižního veletrhu od barevného komiksu Manga stále odmítá. „Jsme přesvědčeni, že obsahová kombinace s Manga-Comic-Con je správná,“ řekl.

Mezi nejrůznější ceny, k nimž patří i uznání v podobě Ceny Německých literárních domů pro českého prozaika a scenáristu Jaroslava Rudiše, se zařadilo i Cena pro nejneobvyklejší název knihy. Získala ho letos autorka esejů Anna Basenerová za román s názvem Když matka ku*vám ještě vařila holubí polévku (Als die Omma den Huren noch Taubensuppe kochte). Původně se domnívala, že vymyslela originální název: Popel a vaječný likér, ale když ji nakladatel požádal o alternativy, spojila dvě nejpodivnější slova do dvou vět a název byl světě. Loni zvítězil Jan Weiler titulem Spadnutí je jako naklánění, jenom později (Hinfallen ist wie Anlehnen, nur später).

Pořadatelé se už těší na dny od 21. do 24. března 2019, kdy se bude konat další ročník Lipského knižního veletrhu.

Související témata:

Výběr článků

Načítám