V Liberci ho uctívají, v Bavorsku je autor Čarodějova učně naopak na obtíž

Vadí také jeho prvotina Erntelager Geyer, vycházející z jeho zkušeností v liberecké odnoži spolku Deutsches Jungvolk, což byl předstupeň Hitlerjugend.

„Na vypuštění spisovatelova jména se shodla konference učitelů školy, rada rodičů a žákovský výbor,“ řekl německým médiím Benno Fischbach, ředitel gymnázia v Pullachu. Požadavku školy už vyhověla obecní rada, definitivně by ale o přejmenování gymnázia mělo rozhodnout bavorské státní ministerstvo školství a kultury.

Otfried Preussler, rodným jménem Otfried Syrowatka, se narodil v roce 1923 v Liberci do učitelské rodiny. Jeho předci pocházeli z Jizerských hor a Krkonoš, kam se Preussler rád na stránkách některých svých knih vracel.

Jeho vztah k rodnému kraji ale poznamenal nacismus a válka. V Deutsches Jungvolk získal předvojenský výcvik a byl vychovávaný k loajalitě k Adolfu Hitlerovi.

Coby čerstvý maturant byl ještě v roce 1942 povolán na východní frontu. Po porážce německých vojsk se ocitl v zajetí v tehdejším Sovětském svazu, konkrétně v Tatarstánu, odkud se vrátil až roku 1949.

To už se ale nevracel do Liberce, nýbrž za rodinou do Bavorska, kam spisovatelovy příbuzné vysídlilo Československo. Navzdory tomu se dnes Liberec k Preusslerovi živě hlásí. Jeho jméno v podstatě nikdy nechybí ve výčtu nejvýznamnějších rodáků, spisovatelova dcera také převzala nedlouho po smrti slavného otce ocenění od hejtmana Libereckého kraje Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) a Liberec ještě na podzim hostil mezinárodní konferenci věnovanou Preusslerově díle a odkazu.

„Otfried Preussler je jedním z nejvýznamnějších rodáků našeho kraje. Autor, kterého znají děti po celém světě. Jeho knihy nestárnou a uchvacují další a další generace,“ vyzdvihla Preusslera před začátkem loňské konference Květa Vinklátová, náměstkyně hejtmana pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch.

Preussler své autorství u knihy Erntelager Geyer, která je mu teď v Bavorsku vyčítána, nikdy nepopíral. „O jeho prvním díle by se nemělo mlčet. Ale nesmí se také zapomínat, že po třech letech na východní frontě, pěti letech v sovětských zajateckých táborech a vyhnání z vlasti se autor zcela rozešel s hnědými idejemi a vybudoval si životní dílo založené na toleranci a mezinárodním porozumění,“ zdůraznil pro německé novináře Preusslerův životopisec Carsten Gansel.

Mezi jeho nejznámější díla patří Malá čarodějnice (česky 1993) a Čarodějův učeň (1996), vycházející z lužickosrbské pověsti o Krabatovi. Rodnému kraji se Preussler věnoval v dílech Útěk do Egypta přes Království české, Anděl v Kulichu a Moje knížka o Krakonošovi.