Hlavní obsah

V knize o německém barokním umění chybí čeští mistři

Právo, Peter Kováč

Mnichovské nakladatelství Prestel vydalo další část z velkého projektu osmidílných dějin německého umění, který se tentokrát týká doby baroka a rokoka a je zajímavý i pro umění českých zemí. Řada tvůrců totiž pracovala na zakázkách na obou stranách hranice.

Článek

Na zpracování se podílelo padesát německých odborníků pod vedením profesora Franka Büttnera, znalce barokního malířství. Objemná kniha o rozsahu 630 stran je rozdělena na eseje a podrobný katalog nejvýznamnějších památek architektury, sochařství, malířství a užitého umění.

Rodina Dientzenhoferů

Z českého hlediska jsou nejzajímavější statě týkající se rodiny Dientzenhoferů, která měla svoji pražskou odnož, ale část rodiny působila i v Bavorsku, kde se nejvýznamnějším tvůrcem stal Johann Dientzenhofer, bratr pražského Kryštofa, k jehož slavným stavbám patří klášter v Banzu a zámek Pommersfelden.

Velká pozornost je věnována i rodině bavorských Asamů, jejíž nejvýznamnější člen Egid Quirin měl četné zakázky v Praze a v Kladrubech, které však prakticky nejsou v knize zmíněny. Samostatného medailónku se tu dočkal pražský rodák Václav Hollar, zvláštní je absence Jana Kupeckého, který třetinu svého života působil v Německu.

Škoda že do týmu nebyl přizván někdo z českých odborníků, jako se to stalo v případě dílu o gotice. Napomohlo by to rozšifrování vzájemných středoevropských vlivů a objasnění působení Němců v Čechách a naopak.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám