Článek
V souvislosti s Klimszou připomenu ještě duchovní příbuzenství s jevištní obrazovou magií Sergeje Fedotova. Jeho Prorok Ilja, Neidentifikovatelné ostatky v Aréně nebo Jordan, Mladá garda v letech jungle, Skleněný zvěřinec či herecký výkon v Ústech Micka Jaggera v Divadle P. Bezruče pomalu vstupují do legend. Zvědavost v kruzích zasvěcených, jak se Ostravanovi povede v Praze, byla tedy značná.
Karikatura nabubřelé nevzdělanosti
Klimsza zvolil pro inscenování Ženitby groteskní klíč. Zatímco první část Podkolatovovy (Kamil Halbich) přípravy na návštěvu v domě panny nevěsty (Klára Cibulková) děje se v šedivém prostředí staromládeneckého bytu s věčně chrchlajícím sluhou Štěpánem (Vasil Fridrich), další je rozehráno v ostrých barevných kombinacích domu Agáty, její alkoholem devastované tety Ariny (Kristýna Frejová) a jejich čiperné služebné Duňaši (Klára Pollertová-Trojanová) s ikonami, a to už je Klimszovo prostředí.
Jevišti dominuje Halbich jako bezradný, nepraktický, plachý pseudointelektuál obklopený figurkami z kategorie předstírané vzdělanosti a trubcovité společenské smetánky. Ženitba se v podstatě nedá pokazit. Martin Sitta (Kočkarev), Robert Jašków (Nenažraný), Jaroslav Šmíd (Onučkin), Tomáš Pavelka Žvanikin) a mihnuvší se Daniel Hrbek (obchodník Stern) jsou hypertrofovanými karikaturami ruské nabubřelé nevzdělanosti a duchovní prázdnoty.
Ostravská mise v Praze pokračuje
Pochopitelně je v tom absurdním společenství štikou v rybníce dohazovačka Tekla. Právě na její představitelce Apoleně Veldové se ale režisér nejvíc provinil, když ji v rámci groteskní koncepce zcela nadbytečně vycpal ňadra i pozadí. Akcentovat bárišňovský typ se mu stejně nepodařilo, navíc přebujelý výkon herečky pohltil a zase vydávil řadu klimszovských gagů, jež v přívalu přehrávání zanikly.
Po nesmělém vstupování Juraje Deáka Na Fidlovačku a Na Vinohrady se tedy nekonalo ani dobytí Prahy Januszem Klimszou. Kéž by měl víc štěstí v Divadle v Dlouhé a v Dejvickém divadle, kde by měl asi nasadit zbraně, jimiž vládne přirozeněji: totiž syrovou magii.
Švandovo divadlo Praha - Nikolaj Vasiljevič Gogol: Ženitba. Přeložil Leoš Suchařípa. Režie Janusz Klimsza, dramaturgie Renata Venclová, scéna a kostýmy Marta Roszkopfová.