V kavárně Slavia s malířkou Ivanou Lomovou

„Prošla jsem těch pražských kaváren docela dost, ale jen v několika málo z nich jsem ulovila cosi použitelného. Většinou je dílo náhody co se kolem vás zrovna odehraje, chce to trpělivost a štěstí. Ve Slavii se mi fotilo nejlépe, kromě toho, že je to krásný prostor, tam fotí také spousta turistů, takže si člověka nikdo moc nevšímá,“ říká Ivana Lomová.

Malířka se tak staví do role pozorovatele. „Kolik je pozorovatelů, tolik je realit. Navíc dokonce i stejný pozorovatel vnímá stejné věci různě, v závislosti na své momentální situaci a rozpoložení. Nejen umění, ale i ta naše takzvaná realita je plná iluzí,“ dodává Lomová.

Dvaapadesátiletá Ivana Lomová studovala na Fakultě architektury ČVUT. Jako architekta ale pracovala jen pět měsíců po škole a jak říká, byla ráda, když toho mohla nechat.

Svou výtvarnou tvorbu začínala jako ilustrátorka knih pro děti. Jejímu výrazivu je tak vlastní rozvíjení příběhu. „Já sama mám tendenci vidět obrazy a příběhy všude, například v letokruzích a sucích na starém nábytku, kdysi jsem měla na skříni u postele v kresbě dřeva 7 loupežníků,“ popisuje svou bohatou imaginaci Lomová.

Rané práce autorky nesou znaky grotesky. Autorka rozvíjela vtipná kuriózní témata s často fantasijními náměty. Velmi oblíbení a zdařilí byli Lomové Visatci – poťouchlí nazí skřeti ve fantaskním světě, ve kterém přebývali převážně zavěšeni na větvi.

„Visatce jsem opustila už dávno, už se nějak vyčerpali a nebylo k nim co dodat. Asi se k nim už nevrátím, i když byli zřejmě populární a lidi se po nich často ptají, někteří se skoro zlobí, že už je nedělám,“ říká Lomová.

Pozdější práce autorky jsou více realistické, autorka si ale vždy zachovává vlastní interpretaci reality. Od skutečnosti si udržuje odstup a stává se tak spíše pozorovatelem, návštěvníkem.

“Moje obrazy jsou velmi „realistické“ – realitou se zabývající – ale je to jen ta moje subjektivní realita, s tou vaší nemusí mít až tak moc společného,“ říká Lomová. Autorka respektuje interpretační svobodu v přístupu k jejím dílům.

„Mým záměrem není, aby divák četl z obrazů nějaké příběhy, má úplnou svobodu v nich vidět cokoli, na co je nastaven. A to je právě ono, to mě baví, jak si každý do obrazů dosadí své obsahy,“ říká.

Svoboda, volnost a otevřené možnosti jsou častým motivem obrazů autorky. Často z nich na diváka také dýchá uvolněná prázdninová atmosféra. Figurální obrazy nabízí krátké setkání s cizím příběhem postav Lomové. Autorka nabízí poloreálný přístup, kdy zobrazený děj často působí jako sen či potenciální čistá fantazie.

Kromě figurálních motivů se autorka věnuje i krajinomalbě a její díla diváka často zavedou do působivých přírodních scenérií, jako například v sérii obrazů Ráj ze subtropické Guatemaly. Ztvárnění atmosféry zvoleného prostředí je pro její díla velmi podstatné.

Od 2. dubna do konce května si můžete sérii Kavárny prohlédnout v Galerii České pojišťovny v Praze ve Spálené 14.

V létě pak bude autorka vystavovat v Českých Budějovicích ve Wortnerově domě, renesanční stavbě z poloviny 16. století s gotickým jádrem.